Mezi českými stavbami najdeme několik mezinárodně uznávaných ukázek moderní architektury, jednou z nich je Müllerova vila, kterou v pražských Střešovicích navrhl architekt a čelný představitel architektonického purismu Adolf Loos. Narodil se 10. prosince 1870 v Brně a společně s Leopoldem Bauerem, Josefem Mariou Olbrichem Portrét Adolfa Loosea Josefem Hoffmannem patří k významným rodákům z Moravy a Slezska, kteří zásadním způsobem ovlivnili evropskou architekturu.

Brněnský rodák Adolf Loos se po studiích na průmyslové škole v Liberci a na drážďanské Technické univerzitě usadil ve Vídni, kde se zařadil mezi průkopníky modernistického hnutí.

Stavby & umění

Když si uvědomíme, že v té době vládla v Evropě zdobná a dekorativní secese, jeho jednoduchý a účelný styl byl v té době velmi progresivní. „Dům se má líbit všem. Na rozdíl od uměleckého díla, jež se nepotřebuje líbit nikomu. Umělecké dílo je soukromou věcí umělce. Dům jí není. Umělecké dílo je posláno do světa, aniž je kdo potřebuje. Dům vyhovuje určité potřebě. Umělecké dílo není odpovědné nikomu, dům komukoliv. Umělecké dílo chce vytrhnout lidi z pohodlí. Dům má sloužit pohodlí. American barUmělecké dílo je revoluční, dům konzervativní. Umělecké dílo ukazuje lidstvu nové cesty a myslí na budoucnost. Dům myslí na přítomnost. Člověk miluje vše, co slouží jeho pohodlí. Nenávidí vše, co jej chce vytrhnout z navyklého a zajištěného stavu a co jej obtěžuje. A tak miluje dům a nenávidí umění,“ to napsal Adolf Loos ve stati Architektura v roce 1910.

Ve své době byly jeho stavby zjevením, říkalo se, že architekti jako on prý nepotřebují tužku, stačí jim guma. Kavárně Museum se díky Loosovu strohému interiéru přezdívalo Café nihilismus, obchodnímu domu Goldman a Salatsch na Michalském náměstí ve Vídni, jehož holá fasáda je přímo naproti honosnému vchodu do Hofburgu, se přezdívalo „obilní silo“ nebo „dekl od kanálu“ (podle rozmístění oken). Terasový Scheuův dům Vídeňáci ve své době přirovnávali k alžírským chatrčím.

Purismus

Loos odmítal v architektuře, ale i užitém umění cokoli, co brání plnému využití všech funkcí díla. Prohlašoval ornament za zločin, který jen zbytečně bere čas a peníze, jež by mohly být věnovány užitečnějším věcem. Architektura podle něho nepatří mezi umění, což ale neznamená, že nemá splňovat estetické ideály. Vidí je v harmonii, účelovosti, strohé a důstojné eleganci moderního člověka, zbaveného zátěže starého, v mnohém však i krásného světa.

Müllerova vila

Müllerova vilaPatří mezi nejvýznamnější evropské stavby vůbec… Realizace této nejvýznamnější stavby Adolfa Loose v českých zemích by byla nemyslitelná bez porozumění mezi architektem a investory domu - manžely Müllerovými. Harmonický vztah podložený vzájemným respektem a důvěrným přátelstvím tvořil ideové základy budování architektonického díla. Během četných konzultací manželé Müllerovi odhalili mnoho ze svého soukromí před architektem, obdarovaným intuicí a sociálním cítěním. Ten k jejich spokojenosti vytvořil mnohoúčelové, univerzální bydlení, které v sobě slučuje funkce reprezentativní s rodinnými. Vilu nechal postavit pro sebe a svou ženu Miladu významný český stavební podnikatel ing. Dr. František Müller. Byl spolumajitelem velké české stavební firmy Kapsa a Müller, Müllerova vila - interiérzaložené v Plzni roku 1870 otci obou podnikatelů, která se specializovala především na provádění železobetonových konstrukcí průmyslových, dopravních a vodních staveb a veřejných budov, a to nejdříve v domovské Plzni a potom i v Praze, Mladé Boleslavi a na dalších místech. Firma často používala nové stavební postupy a technické metody. Na doporučení architekta Karla Lhoty svěřil Dr. Müller návrh vily s význačnou reprezentativní funkcí právě Adolfu Loosovi, se kterým Lhota spolupracoval na několika Loosových plzeňských zakázkách.

Loos tady navrhl interiéry včetně svítidel, vestavěný a části volného nábytku. Podařilo se mu zde nejdokonaleji ztělesnit myšlenky svého "Raumplanu". Strohá vnější průčelí, elegance interiérů i návrh zahrady se spojily do výjimečné stavby. Loosovy články a přednášky, ve kterých obhajoval věcnost, pragmatismus, úspornost a racionalitu architektonického myšlení, vyvolaly ve Vídni už před válkou bouřlivé diskuse. Prohlédněte si Müllerovu vilu na www.mullerovavila.cz.

Vybrané stavby Adolfa Loose

Café Museum ve Vídni, 1899Haus Steiner (Steinerův dům) ve Vídni, 1910Manzovo knihkupectví ve VídniAmerican Bar ve Vídniobchodní dům Goldman a Salatsch (Looshaus) ve Vídni, 1911Haus Scheu ve Vídni, 1913Cukrovar a vila Viktora Bauera v Hrušovanech u Brna, 1915Vila majitele cukrovaru v Hrušovanech u Brna, 1917Dům a studio Tristana Tzary v Paříži, 1926Müllerova vila v Praze, 1930Řada bytových interiérů v Plzni

-var- Foto: www.profimedia.cz, archiv autora textu