Výstaviště najdeme po celé Evropě, například o milánském jsme psali na Tvujdum zde. U nás je největším brněnský výstavní a veletržní areál, jehož tradice sahá do dvacátých let minulého století. Po roce 1989 prošel nákladnými rekonstrukcemi, se vstupem zahraničního investora přibyly nové výstavní pavilony.

Od třicátých let se v Brně každoročně konaly Brněnské výstavní trhy, historicky vůbec první byly otevřeny v srpnu 1922. Úspěch byl obrovský: za dva týdny je navštívilo dvě stě tisíc návštěvníků. Konečné rozhodnutí o výstavbě brněnského výstaviště padlo v Moravském zemském výboru v srpnu 1923.

Brno tak získalo moderní a největší výstaviště v předválečném Československu. Rozloha dosáhla 360.000 čtverečních metrů a hrubá výstavní plocha v pavilonech 30.355 m2. Správcem výstavby výstaviště a projektantem obchodně průmyslového paláce, tedy dnešního pavilonu A, byl jmenován ing. Jaroslav Valenta, posléze plán výstaviště přepracoval brněnský architekt Emil Králík.

Rozsáhlý areál prošel v dalších desetiletích několika dalšími urbanistickými přeměnami, které základní koncept vždy o něco doplnily. Třetí generel z roku 1965 podpořil třetí osu areálu, v rámci čtvrtého z roku 1973 byla vytvořena studie dalšího rozvoje. Mimo jiné se v ní počítalo s několikakilometrovou sítí krytých komunikací. Pátý generel z roku 1977 patřil k nejrozsáhlejším a také nejzajímavějším urbanistickým studiím od samotného vzniku areálu a v podstatě je tento dokument používaný dodnes. V roce 1990 vznikla nová akciová společnost Brněnské veletrhy a výstaviště (BVV). V polovině devadesátých let se brněnských veletrhů každoročně účastnili vystavovatelé z padesáti zemí světa a areál se začal – také po vstupu německého kapitálu v 2. polovině devadesátých let – postupně rekonstruovat. Od roku 1990 vyrostly na brněnském výstavišti nové stavby - pavilon V a nový pavilon E s 11.600 m2 výstavních ploch. Byl postavený nový hotel a pavilon G o rozloze přes 6.000 m2 čisté výstavní plochy. Rozsáhlé rekonstrukce veletržních hal, správní budovy, vozovek a další infrastruktury za patnáct let spolykaly kolem miliardy a půl korun. Dnes brněnské výstaviště disponuje „čistou“ výstavní plochou o rozloze přes 120.000 m2 (55.000 m2 je v pavilonech). Působivý areál kromě každoročně pořádaných veletrhů má sám o sobě nesporné a ceněné architektonické kvality. Podílely se na nich desítky špičkových českých architektů.

Areál výstaviště, Brno Založen: 1922 (postupně dostavován a rekonstruován až do současnosti)Architekti: Ladislav Machoň, Hugo Foltýn, Bohuslav Fuchs, Jaroslav Grunt, Jiří Kroha, Miroslav Putna, Jaroslav Syřiště, Josef Štěpánek, Jan Vísek, Ernst Wiesner, Ivan Ruller, Viktor a Martin Rudišovi a další Celková rozloha: přes 65 hektarů

-var-Foto BVV