Pohled do historie architektury 15. století aneb Umělecké styly I.

Pohled do historie architektury 15. století aneb Umělecké styly I.

Architektura jako pojem v sobě zahrnuje nejen estetickou a konstrukční stránku stavitelství, ale i zahradní a bytovou architekturu a urbanismus.

To vše velmi podstatně ovlivňuje prostředí, v němž žijeme, a následně spoluutváří i naši osobnost. Prapůvodním principem architektury jako uměleckého směru byla vždy harmonie, až v 19. století přibyla funkce a účelnost stavby, jimž se začaly podřizovat proporce a stavební materiály. Určujícím se stal vnitřní architektonický prostor, nikoli, jak bývalo dříve, vnější vzhled. Počátek architektury lze najít v době vzniku prvních staveb, ovšem spojení stavebních a estetických prvků bylo již součástí budov ve starověkém Egyptě a Sumeru. Evropské myšlení pak asi nejvíce ovlivnila řecká architektura, charakteristická výstavnými náboženskými stavbami. Postupně zde vznikaly jednotné styly, byly rozvíjeny nové konstrukční metody a používán kvalitní kámen a mramor bez jakéhokoli pojícího materiálu. Stavební prvky vzájemně držely Architektura, Řecko, Athénypouze vlastní tíhou, stavby byly konstrukčně velmi jednoduché. Za nejvýznamnější chrámovou stavbu je zde považován Parthenón, postavený v 5. stol. př. n. l.

„Již staří Římané“ i v architektuře

Další zdokonalení architektury je dílem Římanů, kteří řecký styl a postupy obohatili o prvky jiných kultur, ale současně kladli důraz spíše na funkci, jejich stavby měly často vojenský účel – nejčastěji tedy šlo o opevnění měst a cesty, obdiv dodnes vzbuzují také vodovody. Ty ovšem vyžadovaly pro realizaci plány a rozpočet. Pro zajištění pevnosti a odolnosti těchto strategických staveb vyvinuli Římané navíc beton a ztracené bednění, mohli tak stavět velké a stabilní budovy. Pro strategické členění měst začali vytvářet urbanistické plány sídel, díky jednotnému půdorysu se pak mohla vojska snadno orientovat v jakémkoli římském městě, samozřejmě kromě samotného Říma. Tato architektura měla určitou formou vliv i na architekturu středověku – svůj původ zde má křesťanská bazilika s pravidelným půdorysem a množstvím světla, pozdější základ křesťanského chrámu.

Lehká a vznosná gotika

Architektura, gotika, hradRozpad západořímské říše znamenal ustrnutí architektury, pouze v 5. stol. n. l. došlo v tomto směru k určitému oživení v Byzantské říši, nový sloh ovlivnil orientální a islámskou architekturu, a také pozdější románský styl. Románský chrám získal v této době členitý půdorys řeckého kříže nebo osmiúhelníku, a do zastřešení vstoupila kupole. Byzantský sloh vnesl také větší dekorativnost do vzhledu vstupů, v konstrukci pak přinesl křížovou klenbu, větší okna – nově i kruhového tvaru, pro vnitřní výzdoby byly využívány mozaiky. 12. století již patřilo gotice. Bez prvků antiky, ale s lomeným obloukem, díky němuž došlo k dalšímu výraznému rozvoji stavebnictví. Lomený oblouk nenese totiž vodorovnou váhu, klenba se dělí na více ploch, v určitých případech byla ještě podepírána pilíři. Zdi tak mohly být subtilnější, nemusely již nést celou váhu střechy, současně mohli architekti začít používat i vyšší, až několikametrová okna. Stavby tak získaly na vzdušnosti a vznosnosti. I velké chrámy působí proto elegantně a lehce. Do architektury vnesla gotika další zdobnost v podobě chrličů a fiál s florálními i zvířecími motivy na šikmých střechách. Na mohutnosti dodávaly stavbám čtyřboké věže, zesílené v rozích pilíři. I v tomto období se nový styl projevil nejdříve a nejvýrazněji u církevních staveb, v civilní sféře pak u reprezentativních budov, později si domy s prvky gotiky stavěli i bohatí měšťané. Odklon od inspirativní antiky v období gotiky byl jen krátkodobý, v první polovině 15. století se k ní vrátili v Itálii, aby nejen do stavebnictví, ale i do životního stylu mohl vejít nový myšlenkový proud, renesance. A ačkoli obecně návrat k antice znamenal povznesení těla i duše v ideálním spojení dle kalokagathie, v architektuře to byl zčásti krok zpět, neboť antika nepracovala s některými, již v této době známými Renesance, architektura, domy, Telčprvky, a ty bylo proto nutné opět zapracovat do antických postupů.

Renesanční stavby vynikají symetrií, okna mají opět svůj přesný čtverhranný tvar i své místo v jednotných liniích. Oblost se uplatňovala pouze na kupolích. I v architektuře však renesance prosazovala individualitu a pracovala detailně s vnitřním prostorem stavby.

A jak šel čas dál? Pokračování příště: Umělecké styly II. – Od baroka do současnosti

-Dana D. Daňková-
Foto: www.profimedia.cz

Komentáře

Načítám komentáře...

  • Architektura
  • Autor:
  • Vydáno:

Může vás zajímat

architekturastavbystylytvar

Doporučujeme

Hledáte spolehlivou firmu na sádrokartony?

Zadejte si poptávku v kategoriích: sádrokartony,stavby,architekt.
Najdeme Vám ověřené firmy a řemeslníky s referencemi od zákazníků jako například: Designové úpravy , Montáž sádrokartonových podhledů a ohýbané příčky, Rekonstrukce obývacího pokoje a kuchyně.