Pane architekte, co je to podle vás ekologická architektura?

V 90. letech, kdy jsme s tím začínali, se u mě ekologická architektura kryla se současným obecným povědomím. To znamená, že jde o architekturu z přírodních materiálů: kámen, dřevo, hlína. Architekturu, která šetří energii, která sbírá energii ze slunce, vody a vzduchu. Používá místní materiály a malinko se ohlíží dozadu: s nostalgií, jak se kdysi pěkně žilo. A že bychom se k tomu měli vrátit. V devadesátých letech byly stavby malinko romantické: v té době to byla reakce na panelové krabice a šumperáky, na minimalismus, který tady byl, aniž bychom o něj usilovali. Bylo tedy logické, že se kyvadlo tehdy posunulo směrem k romantice. Dnes se kyvadlo zase přesunulo k jednoduchosti, protože romantických realizací vzniklo hodně. V duchu lehkého romantismu je i naše první realizace, Hliněná bašta v Průhonicích.

Od té doby se ale moje chápání tohoto pojmu proměnilo.

A kam se tedy posunulo vaše chápání ekologie?

Ekologie je z definice věda, která se zabývá vztahem živých organismů – v tomto případě člověka – k prostředí. A ekologická architektura je taková, která tento vztah optimalizuje. Daleko důležitější než to, že je barák z hlíny, je, aby své obyvatele nebo kolemjdoucí, kteří se na něj musí dívat cestou do práce, potěšil, aby je nenaštval, aby jim něco řekl. Je důležitější hledisko holistické ekologie, než že splním nějaké energetické parametry, že postavím pasivní dům.

Každý člověk je navíc originál, takže i dům by měl být ušit každému člověku na míru. Jedině tak můžu vytvořit ideální prostředí. Jevy, jako je unifikace, globalizace, standardizace, považuji za kroky proti ekologickému ideálu.

A co je tedy ekologické a co není, co si na ni jenom hraje?

Dnes se ekologií ohání téměř každý… Ať koupíte barvy, maso, rohlíky, jarmaru, všechno je ekologické. Společnost vnímá vše, co šetří energii či vyloženě nepoužívá jedy, jako ekologické. Že je výrobek energeticky méně náročný a že není jedovatý, je dobře. Ale k ekologii má ještě hodně daleko.

A jak se to týká domů?

Když někdo oblékne hloupý dům třeba z betonu do dřevěného pláště a tvrdí, že je ekologický. Přitom dřevo je dovezené třeba z Litvy, strávilo dlouhou cestu a při ní znečistilo ovzduší. To je jedna stránka věci.

Druhá stránka věci je… celý rozhovor naleznete v listopadovém čísle časopisu Dům a zahrada, který je v prodeji od 18. října 2011.

Foto: Archiv SEA architekt, www.hlinenabasta.cz