S architekturou Karla Hubáčka i jeho kolegů studia SIAL (Sdružení inženýrů a architektů Liberec, či SI – metrická soustava a AL – aluminium, chcete-li) jsem se seznámila na počátku svých studentských let na TUL ještě v době, kdy se o nich ani o ateliéru veřejně nemluvilo. Obchodní dům Ještěd a vysílač s hotelem na Ještědu byly přesto už tehdy symboly regionu. Vysílač si mé srdce získal ihned, k OD Ještěd jsem si ve svých 18 letech musela cestu teprve najít.

Tvorba Karla Hubáčka a SIALu má v naší i světové architektuře své významné místo, a to i přesto, že existence studia byla v 70. letech nuceně ukončena. Osud zmíněných staveb nám ale bohužel připomíná, jak málo si v této zemi vážíme kulturního a architektonického bohatství a nadaných lidí. OD Ještěd ustoupil nemilosrdné komerci, televizní věž potřebuje opravy, na které nejsou peníze. A když odhlédneme od Liberce třeba do Prahy, OD Máj byl zachován jen zázrakem.

SIAL - mašinisté a vizionáři

Tvorba SIALu byla od počátku charakteristická hi-tech rukopisem, a to v době, kdy podobná díla vznikala v zahraničí, ale doma neměla podporu. Karel Hubáček ani jeho kolegové se nebáli přiznat technická zařízení v budovách, naopak rozvody vzduchotechniky či nosné prvky stavebních konstrukcí se stávaly jejich významnou estetickou součástí. Svou zálibou v technologiích si vysloužili přízvisko „mašinisté“, zprvu ne příliš lichotivé, protože společnost nedokázala docenit skutečnou hodnotu industriální či jakékoli nebytové architektury. Ovšem „mašinismus“ měl více než kladný význam i v technickém provedení celých staveb, návrzích komunikací, výhledech z budovy, přílivu slunečního svitu, což bychom dnes v komerčních budovách našli jen stěží.

Zmíněný vysílač a hotel na Ještědu byl jako jediná stavba u nás oceněn v roce 1969 Perretovou cenou, udělovanou Mezinárodní unií architektů. Hodnota této stavby je o to vyšší, že byla postavena a realizována včetně interiérů v podstatě beze změn podle původního návrhu. Jen málokdo si asi vzpomene, že interiér hotelu se stal významným prostorem s velkou výtvarnou hodnotou ve filmu V žáru královské lásky.

align: right

I když byl Karel Hubáček přes své nadání a tvorbu, a to nejen architektonickou, ale i pedagogickou a výchovnou, minulým režimem dlouhá léta cíleně ignorován a odsunut na okraj společnosti, nezahořkl, pracoval a vychoval mnoho generací mladých architektů i v době, kdy byla jakákoli individuální tvorba a odlišné názory překážkou. Po roce 1989 stál u zrodu Fakulty architektury TUL, která si především díky jemu a jeho kolegům ze SIALu získala a stále má vysoké renomé. Karel Hubáček získal kromě jiných ocenění v roce 2001 Medaili za zásluhy II. stupně a v roce 2005 mu byla udělena za celoživotní dílo a morálně pevné postoje Pocta České komory architektů.

Foto: www.isifa.com