Principy výstavby domů v nízkoenergetickém až pasivním standardu se nepozdávají mnohým lidem, protože nedůvěřují množství složitých technických zařízení a umělému větrání, které jsou v těchto stavbách nevyhnutelné. Právě takový postoj měl i pan Klaus Becher (německý strojní inženýr v důchodovém věku), který se rozhodl, že si postaví dům zaručující nízké provozní náklady a zároveň zdravé bydlení. Protože o stavebnictví na začátku mnoho nevěděl, nejprve si nastudoval teorii týkající se nízkoenergetických a pasivních staveb a zároveň zkoumal příčiny toho, proč je ve starých dřevěných domech, které však mají vysokou spotřebu energie na vytápění, takové přirozené a zdravé klima.

Princip konstrukce: Dům v domě

Získané poznatky se panu Klausovi podařilo sloučit do nového originálního konceptu bio-solárního domu, který v sobě spojuje výhody nízkoenergetických staveb a klasických dřevostaveb a zároveň eliminuje jejich nedostatky. Obvodová konstrukce domu sestává ze dvou plášťů, díky čemuž se mu říká i „dům v domě“. Úlohou venkovního pláště je chránit stavbu před povětrnostními vlivy a přes prosklené plochy akumulovat sluneční energii. Vnitřní plášť, tvořený převážně dřevěnou konstrukcí, přirozeně reguluje mikroklima vnitřního prostředí na principech fyzikálních zákonitostí přechodu tepla a vodní páry přes stavební konstrukce. Nejpodstatnější rozdíl bio-solárních domů oproti ostatním nízkoenergetickým domům je v tom, že nemají v obvodovém plášti izolaci proti vlhkosti, protože tady ke kondenzaci vodních par nedochází, a ani nepotřebují žádné větrací zařízení. Teplo na vytápění a ohřívání pitné vody zabezpečuje solární systém, který během zimy doplňuje kotel na biomasu. Teplo v domě je šířené prostřednictvím stěnového plošného systému vytápění.

Hlavním benefitem je zdravé prostředí

Bio-solární domy jsou uznávané především pro zdravé bydlení. Přestože v nich nejsou instalovaná větrací zařízení, nevzniká v nich nepřirozené klima s neustálým prouděním vzduchu a vířením prachu. Zdravé ovzduší je zaručené i nízkou relativní vlhkostí vzduchu a suchými stěnami, čímž je prakticky vyloučená tvorba plísní. Dále tu nehrozí žádné mikroskopické virusy či bakterie, které se dostávají do ovzduší při teplovzdušném vytápění. Sálavé vytápění ze stěn působí stejným způsobem jako sluneční louče, a proto je pro člověka přirozené a prospívá zdraví.

Důležitým aspektem bio-solárních domů jsou minimální náklady na chod a údržbu. V porovnání s pasivními domy příbuzných parametrů, které jsou plné komplikovaných zařízení (rekuperační jednotky, oběhová čerpadla, tepelná čerpadla, kolektory, ventilační jednotky atd.) vyžadujících pravidelnou kontrolu a údržbu, jsou až o 80 % nižší. Technologie bio-solárního domu je také jednou z cest, jak se zodpovědně chovat k životnímu prostředí. Při výstavbě domu jsou totiž použity jen přírodní a obnovitelné materiály, především dřevo. To je také důvod, proč je v bio-solárním domě velmi nízké množství zabudované energie na metr čtvereční jeho užitkové plochy. Zásadou se stalo i to, že materiály nejsou ošetřované chemicky agresivními látkami, a proto nepředstavují žádnou ekologickou zátěž pro životní prostředí.

Ti, které princip bio-solárního domu zaujal, si mohou jeho provoz vyzkoušet na vlastní kůži. V Slunečním parku (Sonnenpark) v St. Alban v Německu stojí několik domů postavených touto technologií, které jsou pro potenciální zájemce k dispozici na otestování.