Projekt autorsky nazvaný Novomlýnská brána vznikl na základě vyhlášené architektonické soutěže, která měla vyřešit otázku, jak doplnit blok domů a zacelit bolavé místo na rozhraní Starého a Nového Města. Vybrán byl návrh pražského ateliéru DaM. Přestože se v neobvyklém projektu počítá se zbouráním neorenesanční budovy, která nyní Revoluční ulici zakončuje slepým štítem, památkáři proti stavbě nového domu nic nenamítají.
Revoluční ulice, jeden z nejvýznamnějších pražských bulvárů, se řadu let natáčí k Vltavě nedůstojně: slepou štítovou zdí. Místo výstavní budovy, jaké obvykle hlavní městské třídy zakončují, tu zejí nevzhledné zdi, které slouží zejména jako reklamní nos...
Demolici stávajícího objektu opakovaně odsouhlasila Vědecká rada generální ředitelky Národního památkového ústavu i sbor expertů odboru památkové péče Magistrátu hlavního města Prahy. „Dům byl na přelomu 60. a 70. let 20. století několik let opuštěn a zchátral, v důsledku pozdějších rekonstrukcí zanikla většina jeho původních součástí, a tedy i kulturněhistorických hodnot,“ podotýká autor stavebně historického průzkumu Josef Holeček a ještě k tomu dodává: „Praha jako město v uliční síti, jak se vyvinula do 2. světové války, je městem z podstatné části neorenesančním. Tento sloh zde převažuje. Existuje však jen velmi málo neorenesančních domů, které by byly tak hrozivě znehodnoceny jako tento dům.“
Zatímco při pohledu od mostu působí dům jako celistvá struktura, fasádu z Revoluční ulice rozčlenil organický výřez. „Reagujeme tak na členitost fasád okolních domů a současně se snažíme kolemjdoucí vtáhnou do pasáže v přízemí, která zpřístupní půvabná...
Dům odsouzený k demolici ale svým způsobem v ulici zůstane. Do pláště moderní stavby Novomlýnské brány bude totiž přenesen transformovaný obraz průčelí původního domu. Umožní to fasáda z perforovaného plechu v barvě mědi, kterou autoři pro nový dům navrhli.
Celkové řešení projektu zaujme zejména svébytnou plasticitou, kterou umocňuje i vlastnost kovové fasády měnit odstíny barvy při odrazu slunečního světla. Dům tak bude vytvářet iluzi pohybu. „Abstraktní forma budovy je reakcí na složitost místa. Jde o rohovou parcelu, pohledově exponovanou. Současně o zakončení významného městského bulváru. A k tomu musí dům komunikovat s několika dalšími stavbami z různých období, které s ním bezprostředně sousedí. Zdálo se, že standardní forma domu na takto složitém místě neobstojí, že musíme hledat jiné řešení,“ popisuje Petr Burian, autor projektu, limity, se kterými při návrhu museli počítat.
Novomlýnská brána neopomíná zachovat stopu po mnohokrát přestavěném historizujícím domě, jenž by měl novému projektu ustoupit. Otisk znehodnocené neorenesanční budovy, která teď slepou zdí zakončuje pravou frontu Revoluční ulice, připomene grafika na f...
Aby plášť budovy nepůsobil příliš temně a mohutně, tvůrci ho rozřezali na sestavu vertikálních plátů. Zatímco při pohledu od mostu stavba vytváří dojem celistvé struktury, z Revoluční ulice ji rozčleňuje organický výřez. „Reagujeme tak na členitost fasád okolních domů a současně se snažíme kolemjdoucí vtáhout do pasáže v přízemí, která zpřístupní půvabná městská zákoutí a posílí městský život,“ vysvětluje Burian.
„Použití abstraktně tvarované hmoty je nejlepší odpovědí (plombou) na rozbitý urbanismus a její klidná lamelová struktura dobře tuto úlohu zvládla,“ míní ing. arch. Jan Šesták, jeden z porotců v architektonické soutěži.