K nejvýznamnějším umělcům tohoto období, který ve svém secesním pojetí tvarů budov v interiéru i v exteriéru, včetně bytového zařízení, vycházel z lidových tradici z anglického uměleckého hnutí Arts and Crafts, patřil i slovenský architekt Dušan Jurkovič.
Od valašských dřevěnic k Raabově vile
Dušan Jurkovič se narodil na Slovensku, ale hlásil se k československému původu, vystudoval uměleckoprůmyslovou školu ve Vídni a jeho prvním působištěm se stal Vsetín. Na Valašsku nejenže realizoval své první stavby, ale také tu studoval lidovou architekturu. Pro Národopisnou výstavu českoslovanskou v Praze v roce 1895 navrhl valašskou dědinu, jež vzbudila u návštěvníků velký ohlas. Na vrcholu Radhoště na Pustevnách postavil pozoruhodné horské chaty s restauračním provozem zdobené malbami Mikoláše Alše nazvané Libušín a Maměnka. Luhačovickým lázním vtiskl nezaměnitelnou podobu svými dřevem zdobenými malovanými pavilóny.
ČTĚTE TAKÉ:
V době, kdy vznikaly Jurkovičovy nejznámější projekty, se tento architekt věnoval i drobnějším zakázkám. V roce 1899 vystavěl na rohu nynější Sedláčkovy a Táborské ulice v Písku reprezentativní vilu v těsném sousedství továrny – slévárny a strojírny pro jejího majitele, významného průmyslníka Adolfa Raaba.
Fotogalerie
Úspěšný technik
Koncem 19. století byla písecká strojírna a slévárna Adolfa Raaba jedním z nejvýznamnějších podniků tohoto druhu v jižních Čechách. Vyráběly se tam železářské potřeby pro stavebnictví i vodohospodářství. Od dubna roku 1900 zde přicházela na svět vodovodní čerpadla a armatury, různé nádržky, topenářské kotle i tovární výtahy. Když Raab, který se seznámil s Jurkovičem v době svého praktikování u Antonína Kunce v Hranicích na Moravě, zadal architektovi stavbu vily, sdělil mu i svou představu. Mělo se jednat o objekt, jenž by umožňoval při dodržení pohodlného rodinného bydlení i úzký kontakt s továrnou. Vila měla být určena k bydlení i pro kanceláře tovární administrativy.
Dům v lidovém stylu na periferii jihočeského města
Autor: Stanislav Šumbera
Na rozdíl od jiných secesních staveb najdeme na vile poměrně málo dekoračních prvků a její zdánlivá jednoduchost vyzdvihuje čisté linie ploch. Uvnitř bychom nalezli dva třípokojové byty s kuchyní, případně upravitelné na kanceláře, a jeden pokoj v podkroví.
Raabova vila je dnes kulturní památkou. Veřejnosti není přístupná, protože v ní doposud žijí potomci píseckého továrníka.
Komentáře
Přidat příspěvek
Načítám komentáře...