Slovanská anabáze Slovanské epopeje

Slovanská epopej
Zvětšit fotografii

Slovanská epopej – cyklus dvaceti monumentálních obrazů od Alfonse Muchy, které vyobrazují slovanskou mytologii a dějiny Čechů a Moravanů - zažila velké stěhování do Prahy. Nyní je v Praze. Co s ní ale bude dál?

Slovanská epopej, cyklus monumentálních maleb od světoznámého výtvarného umělce Alfonse Muchy, vznikla v letech 1910 – 1928. Celé dílo bylo v roce 1950 umístěno na zámku v Moravském Krumlově (vystaveno bylo tamtéž v roce 1963 a v roce 1968 bylo dokončeno restaurování), odkud se na základě poslední vůle jejího tvůrce za ne zcela vyjasněných okolností od roku 2011 přesouvá do Prahy. Tato kauza už přes rok plní všechna média, čímž vznikl guláš, ve kterém se dnes nevyzná skoro nikdo. Je asi logické, že město Praha chce zpátky svůj majetek, ale rychlost, kterou se tento přesun provádí doslova za každou cenu, vzbuzuje přinejmenším pochybnosti.

Proč se tak spěchalo?

Mám k dispozici restaurátorské průzkumy, zprávy a spoustu fotografií, ze kterých jasně vyplývá, že způsob, kterým se provádí balení pláten, přímo ohrožuje integritu malby a tím i celé dílo. Přiložené fotografie jasně dokumentují, že malba je na mnoha místech doslova na odpadnutí, a tak není zapotřebí příliš velké představivosti, aby člověk odhadl, co se s takto poškozenou malbou stane, pokud ji někdo navine na válec o průměru 50 cm (!) a proloží plastovou fólií. Asi nejsem sám, kdo nechápe, proč průměr těch válců nemohl být aspoň 80 nebo radši 100 cm. Nepochopil jsem, proč se válce s navinutými plátny spouštěly z okna zámku odkryté a ne v nějakém speciálně k tomu účelu vyrobeném lůžku (o klimatizovaném boxu radši ani nemluvím). Není mi jasné, proč se někde za městem plátna překládala z auta na auto jako nějaký lup, a už vůbec nechápu, proč se do Prahy odvážela v takovém spěchu, když je v podstatě není kam dát, protože v Praze v současné chvíli není prostor, kde by plátna mohla být vystavena bez rizika jejich nenávratného poničení následkem nevyhovujících klimatických podmínek. To bohužel zřejmě znamená, že plátna budou uskladněna v navinutém stavu po dobu několika měsíců či let, což je z hlediska díla představa skutečně děsivá. Na otázku, proč se vše děje v takovém spěchu a za cenu fatálního poškození díla, mi nikdo neodpověděl.

Jde jen o kouřovou clonu?

Nepředpokládám, že by v Galerii hlavního města Prahy nebyli odborníci, kteří by nevěděli, jak se k takovému dílu chovat. A fakt, že se tak chovají, i přestože jim musí být jasné, že dílo nenávratně poničí, mě nutí se ptát, jestli za tím vším není něco jiného. Nikdy jsem nebyl příznivcem jakýchkoliv konspiračních teorií, ale právě kvůli rychlosti a totální bezkoncepčnosti onoho přesunu mě při čtení těch materiálů napadlo, jestli hlavní problém není v tom, kdo vlastní ten zámek. Všichni víme, že jde o firmu, které sem tam něco vyhoří a se kterou město Praha nemá snad jedinou dobrou zkušenost. Z tohoto pohledu by pak celá akce dávala smysl, protože by se jednalo o skutečnou záchranu díla. Z tohoto pohledu pak celá mediální a téměř i skutečná pranice o Epopej, do které se zamíchalo všechno nepodstatné (včetně volebních preferencí), na mě působí jako vydařená kouřová clona a její účastníci nejspíš hrají nevděčnou úlohu užitečných idiotů. Takže si myslím, že kdyby někdo z odpovědných konečně sebral pro změnu tu odvahu, kterou nemá, a jasně řekl, jak se věci mají, uklidnilo by to odpůrce, odpůrce odpůrců, rozptýlilo by to tu kouřovou clonu, utlumilo národnostní mindráky, protože všem nám jde přece hlavně o to, aby Slovanská epopej zůstala zachována našim potomkům a neshořela jako levé křídlo Sjezdového paláce…

Foto: Igor Fogaš, archiv

SdíletTiskKomentovat
  • Architektura
  • Autor:
  • Vydáno:

Může vás zajímat

kauzaAlfons Muchaobrazy

Doporučujeme

Tipy na nákup

Hledáte spolehlivou firmu na sádrokartony?

Zadejte si poptávku v kategoriích: sádrokartony,architekt.
Najdeme Vám ověřené firmy a řemeslníky s referencemi od zákazníků jako například: Sádrokarton, příčky (60m2) a podhledy (80m2), REKONSTRUKCE RODINNÉHO DOMU, Designový podhled.