Bílkova vila – příklad dobře opečovávané památky

Bílkova vila - úvodní foto
Zvětšit fotografii

Autor:

Při procházce Chotkovými sady se dostaneme až do Chotkovy ulice, kde by neměla ujít naší pozornosti zvláštní půlkruhová stavba. Zaujme nás na první pohled mohutným sloupovím, neobvyklým půdorysem a pro naše prostředí poněkud netypickým stavebním materiálem - režnými cihlami.

Informační cedule nás nenechá na pochybách, že jde o zajímavou kulturní památku, tzv. Bílkovu vilu, kterou si sochař a grafik František Bílek nechal postavit podle vlastního návrhu.

Významný umělec konce 19. a první poloviny 20. století navrhl nejen samotnou vilu, ale i celý její interiér, na jehož podobě se aktivně podílel. Mimo jiné si vyrobil sám i veškerý originální nábytek. V exteriérech i interiérech vily můžeme najít prvky secese, symbolismu i historismu, přesto však jde o specifický autorský výtvarný počin.

Pozoruhodný český umělec

Bílkova vila 12

Autor:

Architekt a majitel v jedné osobě František Bílek se narodil 6. listopadu 1872 v rodině koláře v Chýnově u Tábora. V Táboře vystudoval gymnázium a po jeho dokončení nastoupil na Akademii výtvarných umění v Praze, kde v letech 1887-1890 studoval malířství pod vedením profesora Maxmiliána Pirnera.

Byla mu ale zjištěna částečná barvoslepost, a proto se rozhodl zanechat malířství a začal se věnovat sochařství. Od roku 1890 studoval tento obor na Státní uměleckoprůmyslové škole, ale ještě téhož roku dosáhl stipendia ke studiu na pařížské Akademii Colarossi. Zde se seznámil s řadou významných českých umělců, jako byl Luděk Marold, Vojtěch Hynais nebo Alfons Mucha. Vytvořil tu bezpochyby zajímavá umělecká díla, která se ale vůbec nezamlouvala jeho sponzorům v Praze, a tak mu byl stipendijní pobyt ukončen.

O DALŠÍCH ČESKÝCH PAMÁTKÁCH SE DOČTETE V NAŠICH ČLÁNCÍCH:

Z Paříže se vrátil do Čech a usídlil se v Chýnově, kde si roku 1893 zřídil sochařskou dílnu a postavil ateliér podle vlastních návrhů. O dva roky později se v pražském Rudolfinu uskutečnila jeho první výstava, která však proběhla bez většího ohlasu. Bílek byl totiž symbolistou se silným křesťanským cítěním, a toto umění v období, kdy většina veřejnosti tíhla k realismu, nebylo dostatečně oceněno.

Bílkova vila 9

Autor:

V roce 1902 se oženil a přestěhoval se trvale do Prahy. V Praze manželé bydleli na několika místech, Bílek přechodně pracoval ve Strahovském klášteře, v pronajatých ateliérech v Bubenči a v Čechově ulici. Svá monumentální díla odjížděl tvořit do Chýnova. Brzy bylo jasné, že je třeba si v Praze postavit vlastní dům. Františku Bílkovi se podařilo zakoupit pozemek po zbořených městských hradbách na Hradčanech, a tam si roku 1911 nechal postavit vilu s ateliérem podle vlastního návrhu. Žil zde až do počátku okupace naší země německými nacisty v roce 1939, kdy se odstěhoval zpátky do rodného Chýnova. Jeho život se však už chýlil ke konci. O dva roky později v Chýnově zemřel a byl zde i pochován.

Pražská vila sochaře Bílka

Dům má tvar půlměsíce a obepínají jej sloupy připomínající snopy obilných klasů.

V přízemí byly vytvořeny dva zajímavě řešené ateliéry v pravé části vily, levá část pak sloužila jako kuchyně, knihovna a jídelna obohacená o dva výklenky – jeden s pracovním stolem a druhý s pohodlným sezením. V prvním patře pak byly umístěny ložnice se vstupem na rozsáhlý balkón, dětský pokoj, koupelna a WC a pokoj pro hosty. Ve druhém patře kdysi byla půda, dnes tam najdeme výstavní prostory.

Bílkova vila 2

Autor:

Podle některých výkladů má stavení připomínat výsek kosou, který se objevuje při žních v obilném poli, sám stavitel o tom, co měla vila představovat, řekl: “Život jako pole plné zralých klasů, skýtajících výživu bratří na každý den“. On sám poté, co v roce 1920 přestoupil z římsko-katolického vyznání k Československé církvi husitské, považoval veškerou svou tvorbu jako službu Bohu a bratřím ve víře. Tvar sloupů připomíná staroegyptskou chrámovou architekturu, kde můžeme najít řadu podobných sloupů.

Bílek sám vytvořil každý detail na této stavbě od ručně vyráběných klik po velkou knihovnu nebo třeba velké rozevírací zrcadlo skryté v knize. Každý oblouk v interiéru využil k vytvoření sochařské plastiky.

Všudypřítomný je také motiv obilných klasů, objevuje se například na dveřích, ale i na vnitřním obložení stavby, které je tvořeno opukou a vápencem.

Bílkova vila 14

Autor:

František Bílek byl náboženský mystik a hluboce věřící křesťan, což se také projevuje na této stavbě a jeho díle, například chodby ve vile mají znázorňovat cestu k cíli, kde člověk začíná chápat, že nejlepší cesta není ta nejkratší.

Řada jeho přátel byli také náboženští mystici, např: Julius Zeyer, Jakub Deml nebo Otokar Březina.

S křesťanským cítěním souvisel i zájem o středověk, a tak ve vile můžeme najít i románské prvky a variace na středověká okna složená z malých barevných sklíček litých do olověné kostry. Dnes najdeme v domě Františka Bílka jeho památník spravovaný Galerií hl. m. Prahy, stejně jako jeho chýnovský ateliér. Bílkova vila měla štěstí, vdova po umělci v domě žila až do roku 1963, pak dům věnovala městu Praze. Ve stejném roce vznikla Galerie hl. m. Prahy, a ta dostala vilu k užívání. Nejprve zde měla Galerie kanceláře a později po získání peněz přeměnila vilu v památník Františka Bílka. V letech 2008-2010 proběhla ve vile pietní rekonstrukce, včetně úpravy zahrady, a památník byl otevřen veřejnosti.

Komentáře

Načítám komentáře...

  • Architektura
  • Autor:
  • Vydáno:

Může vás zajímat

architekturapamatkyvila

Doporučujeme

Hledáte osvědčenou firmu na rekonstrukci?

Zadejte si poptávku v kategoriích: rekonstrukce,architekt.
Najdeme Vám ověřené firmy a řemeslníky s referencemi od zákazníků jako například: rekonstrukce koupelny a WC, Rekonstrukce showroomu zdravotnických přístrojů, Rekonstrukce 7 bytů v činžovní domě včetně fasády a balkónů.