Jan Kotěra se při stavbě v letech 1902-1903 rozhodl propojit tři prvky – soudobou anglickou modernu, secesi a slovanskou lidovou tradici. Snažil se vyhovět představám manželů Trmalových, kteří si u něj projekt objednali. Chtěli vytvořit pohodlné moderní rodinné bydlení na tehdejší periférii velkoměsta, tehdy ještě v dosahu polí, nechtěli se zříci půvabů a typických prvků venkova, a přesto bydlet na dohled rušných pražských ulic.
Důmyslně rozčleněná zahrada
Trmalova vila 8
Proto byl také součástí stavby plán zahrady, kde nesměla chybět kůlnička s prostory pro domácí zvířata, přestože měl otevřený prostor spojený s interiéry otevřenými verandami a vybavený dekorativními rostlinami a důmyslně utvářenými cestičkami sloužit k rodinnému odpočinku.
Zahradu architekt rozdělil na tři části – užitkovou, relaxační a reprezentativní. Celý prostor pak obklopil plaňkovým plotem, který se však již nedochoval.
Dům byl ve své době uměleckým dílem
Jan Kotěra si byl vědom, že vytváří moderní umění, cílevědomě přistupoval ke své architektuře jako k tzv. Gesamtkunstwerku – tedy k celkovému uměleckému dílu, v němž musí mít své místo i nepatrný detail. Proto spojoval plány na stavbu se zahradní architekturou i se zařízením interiéru. Rozvíjel tak myšlenky tehdy novátorské berlínské školy.
MOHLO BY VÁS DÁLE ZAJÍMAT:
- Chátrající památky: smutný osud Barrandova, bývalé chlouby Prahy
- Bílkova vila – příklad dobře opečovávané památky
- Pojďte s námi na návštěvu červeného pasivního domu
Začala zde vyrůstat jednopatrová budova, jejíž zdobnou korunou se stala střecha. V průčelí střechy se objevily zajímavé řezbářské ozdoby na malovaných lomenicích, hrázděné štíty a vikýře byly také zajímavě řešeny. Důležitou estetickou funkci zde začaly plnit i komíny. Architekt nezapomněl ani na arkýře typické pro historizující slohy a užívané i v secesi.
Ani interiér nezůstal ošizen
Trmalova vila 11
Centrem celé vily se stala patrová schodišťová hala, kterou ozdobil malovaný trámový strop. Samotné schodiště bylo bohatě zdobené, na zábradlí se střídaly geometrické a květinové ornamenty v zajímavě promyšleném střídání barev. Stejně zdobený byl i balkón a štíty domu, které navíc nesly i mravoučné nápisy. V přízemí budovy byla umístěná kuchyň s jídelnou, salón, pokoj pro služku a WC. V patře pak byly vytvořeny ložnice rodičů a dětské pokoje, WC a koupelna.
Přestože se Jan Kotěra poctivě snažil vyhovět přání zákazníků a vytvořil opravdu pozoruhodné dílo vilové architektury, krátce po dostavbě v roce 1911 Trmalovi vilu prodali manželům Wálkovým. Manželé Trmalovi měli totiž tři velké syny a poněkud stísněný prostor domu se dvěma malými dětskými pokoji pravděpodobně už nevyhovoval. Wálkovi však zrušili jeden zajímavý architektonický záměr, nechali uzavřít otevřené verandy, a tak byl vytvořen jakýsi pracovní či odpočinkový kout před jídelnou. Tím však bylo přerušeno spojení interiéru se zahradou.
Minulost a současnost
Trmalova vila 15
Po 2. světové válce byla nad tímto domem vyhlášena národní správa (majitelé vily se hlásili k německé národnosti) a o pět let později v roce 1950 se stal majetkem státu. V budově bylo zřízeno kulturní středisko s lidovou školou umění.
Po sametové revoluci v roce 1990 přešla Trmalova vila, jak se jí začalo říkat, do majetku Městské části Praha 10. Nejprve bylo potřeba stavbu i zahradu podrobit pietní rekonstrukci, což se zdařilo v letech 1998–2001. Už od roku 1999 umělecká agentura Foibos zpřístupnila tento Kotěrův unikát veřejnosti.
Ve vile jsou dnes pořádány pravidelné prohlídky interiéru i exteriéru, najdeme zde také knihkupectví literatury zaměřené na architekturu a pořádají se zde i nejrůznější přednášky o architektuře. Sídlí zde architektonické centrum Jana Kotěry.