Jakési provizorní parkoviště, vyhrazené prý pro návštěvníky vedlejší restaurace, je jen kusem štěrku se zprohýbaným pletivovým plotem. Ten pak odděluje od chodníku jakoby vykousnutým zubem již zpustošenou zahradu se zříceninou kdysi krásné vily postavené ve stylu toskánské renesance. Pravděpodobně i na jeho místě byla kdysi zahrada patřící k vile, dnes je jen jakýmsi předznamenáním zkázy.

Architekt Schubert

V roce 1871 vytvořil pro svého bratra Edmunda, významného pražského právníka, rytíř Zdenko Schubert von Zoldern jednu z nejzajímavějších novorenesančních vil v Praze. Zdenko Schubert byl uznávaným architektem, žákem slavného Gottfrieda Sempera, u něhož studoval v Curychu, posléze se stal také žákem Theophila Edvarda von Hansena z Vídně. Sám se věnoval především novorenesanci italského typu. Hodně cestoval po Itálii, Řecku, Francii a Anglii a vše, co viděl, si kreslil do svého diáře a nápady pak dále rozpracovával. Říkalo se o něm, že byl fenomenálním kreslířem, plány jeho staveb jsou mistrovskými díly. V Praze přednášel na německé technice a napsal řadu odborných děl. Vedle toho projektoval velké stavby ve Vídni a u nás například divadlo v Karlových Varech. Architektovou proslulou pražskou stavbou se stala právě Schubertova vila v Libocké ulici.

Pražská vila

Pro stavbu si Schubert vybral půdorys písmene L. Rozhodl se ji okrášlit zdobným hlavním průčelím. Nápadnou výraznou obytnou věží navodil atmosféru městských šlechtických sídel v Toskánsku. K italské inspiraci patřila i otevřená lodžie se sloupovím v 1. patře, ozdobená malovaným kazetovým stropem, a terasy s pergolami. Nároží a okenní a dveřní ostění byly zdobeny tzv. bosováním. Pod hlavní římsu umístil architekt malovaný vlys s ornamentálními a figurálními motivy.

Celý projekt vycházel z tradic nejen renesanční, ale přímo i antické architektury. Podlaží spojovalo točité schodiště umístěné ve věži. V přízemí byly vytvořeny pokoje s klenutými stropy a kuchyně. V prvním patře pak byla umístěna druhá kuchyně, na niž navazovala prostorná jídelna se vstupem na lodžii.

Součástí stavby bývala i architektonicky působivá zahrada, z níž už opravdu zbyla jen zvlčilá změť náletových dřevin a léta nekosené trávy.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Neblahé osudy kdysi půvabné vily

Právník Edmund Schubert brzy po dokončení stavby zemřel a dům rychle střídal majitele, kteří neměli příliš zájmu do údržby a oprav investovat. Přesto byla Schubertova vila až do 80. let 20. století v docela zachovalém stavu. Tehdy v ní žily dvě staré dámy, které se snažily pečovat o zahradu a také co jim síly stačily o interiér vily. Po jejich smrti dům získal SSM (Socialistický svaz mládeže). Původní zařízení náhle zmizelo, dům přestal být zcela udržován. V 90. letech 20. století se stal novým majitelem podnikatel ruského původu, který snad měl zpočátku s domem určité záměry a rozhodl se pro přestavbu, ale hned v počátcích do jeho snažení promluvili památkáři. Schubertova vila je totiž od roku 1958 nemovitou kulturní památkou.

Po upozornění na nezbytnost zachovat historickou podobu se majitel rozhodl nejprve pro rekonstrukci věže. Stavební práce byly zahájeny, ale náhle řemeslníci ze staveniště zmizeli. Investice, které by do obnovy historizující vily musely být vloženy, pravděpodobně natolik přerostly majitelovy možnosti, že se rozhodl ponechat dům jeho osudu.

A tak léta plynou, v opuštěné vile nikdo nepřebývá, stavba je pouze zabezpečena proti vniknutí zazděnými okny a dveřmi. Do domu evidentně zatéká i přes nové okapy, jež jsou jen jakýmsi vykřičníkem snažícím se upozornit, že se tu přece jen s něčím pohnulo. Majitel tak reaguje na výtky památkářů a pokouší se jaksi nakrmit vlka, ale zachovat přitom kozu.

Ještě během května by měl vlastník Schubertovy vily umožnit památkářům, aby vstoupili do „uzavřeného království“, jestli se jim to podaří, a spatří tak stupeň zkázy i v interiéru stavby, zůstává zatím otázkou. Stejně tak ještě není jasné, jak vysokou pokutu určí Magistrát hl. m. Prahy majiteli za nedodržení podmínek péče o kulturní památku. A pokud ji stanoví, zda ji vlastník uhradí, nebo půjde o tak nepatrný trest, že na jeho jednání vůbec nic nezmění. A Schubertova vila se bude dál v klidu a opuštěnosti rozpadat.