Chátrající památky: Znovuvzkříšení pivovaru v Sedlci

Klášter v Sedlci
Zvětšit fotografii
Archiv Jana Chejna

Autor:

Když císař Josef II. zrušil v roce 1783 cisterciácký klášter v Sedlci, určitě neudělal radost zdejším mnichům. Cisterciáci si v klášteře podle dobových pramenů od 16. století vařili pivo, ale je možné, že to bylo už dříve, jak uvádí Encyklopedie pivovarů Čech, Moravy a Slezska od Pavla Jákla.

Klášter v Sedlci
Archiv Jana Chejna

Autor:

Na jejich tradici navázal kníže Schwarzenberg, který v r. 1820 koupil zrušené církevní panství a přeměnil jeho hospodářskou část na pivovar. Ten pak dlouho patřil k nejmodernějším v zemi. Po r. 1948 však dopadla tvrdá pěst i na zdejší zařízení a pivovar byl zestátněn. Protože komunisté pili raději ruskou vodku, přetransformovali výrobu piva na opravnu zemědělských strojů. V rámci restitucí byl sice pivovar navrácen původnímu majiteli, ale to už z něj zbylo jen chátrající torzo. Kníže Karel Schwarzenberg ho nakonec prodal restaurátorovi ak. malíři Janu Chejnovi, který přislíbil navrátit objekt původnímu účelu. Jak se daří mladému nadšenci naplnit jeho představy, jsem se ho zeptal přímo na staveništi obklopeném mohutnými zdmi původního i budoucího pivovaru:

Co Vás přimělo k rozhodnutí pustit se do rekonstrukce pivovaru?

Vlastně to byla trochu náhoda. Několik let jsem pracoval jako restaurátor v Sedlci u Kutné Hory, nejprve v kostele Nanebevzetí Panny Marie, pak ve středověkém kostelíku Na Kaňku, a doslova jsem chodil okolo památky, která se postupně rozpadala. Zpočátku mi jí bylo líto, ale pak se v mé hlavě zrodil „bláhový“ nápad něco s ní udělat, aby zase mohla sloužit původnímu účelu. Začal jsem pátrat po jejím majiteli, a když jsem zjistil, že patří knížeti Schwarzenbergovi, pustil jsem se do vyjednávání. Nejprve jsem psal dopisy, které jsem doplňoval o své záměry a plány. Teprve když se mi povedlo pana knížete přesvědčit, že by památná stavba byla v dobrých rukou, začal jsem jednat o podmínkách prodeje. Nakonec to vyšlo a v roce 2010 jsem objekt koupil.

ČTĚTE TAKÉ:

Bylo obtížené přemluvit knížete Schwarzenberga, aby se pivovaru vzdal?

Myslím, že je to relativní. On ho původně vůbec prodat nechtěl, ale když se ujistil, že mé záměry nejsou pouze fantazírováním a s rekonstrukcí si budu vědět rady, dal souhlas. Velice si jeho rozhodnutí vážím, je to pro mne naprosto výjimečná věc a současně i závazek, kterému chci dostát.

A co státní úřady? Bylo třeba složitého vyjednávání?

Asi vás překvapím, ale koupit památku od soukromníka není u nás vůbec žádný problém. Úřady do toho vůbec nezasahovaly. Komplikace nenastaly, ani když jsem jednal o zapsání do Seznamu památek ČR. Jednoduše jsem podal žádost na ministerstvu kultury a po krátké době jsem dostal souhlas.

Takže žádné velké změny provádět nebudete?

V tuto chvíli mi nejde o žádnou přestavbu, já se jen snažím očistit tu budovu od nánosů druhotného využití a vrátit ji původnímu účelu. Tato památka dlouho sloužila jako opravna zemědělských strojů, já ji chci tohoto „náletu“ zbavit a znovu zde otevřít pivovar.

Ten by se tedy neměl svým vzhledem ani technickými prvky lišit od historické stavby?

Z mého pohledu by při rekonstrukci neměla být setřena původní podoba historického objektu, až už se to týká vzhledu, nebo materiálu. Je to stejné, jako byste restauroval antickou sochu. Někdo si řekne, že nemá ruce a udělá je z umělé hmoty. Tam pak okamžitě nastává problém, protože ta socha přestává být tím, čím je, má na sobě nános něčeho nesourodého, absurdního, co tam vůbec nepatří. A proto je lepší, když ta socha zůstane bez rukou. A podobně to vnímám i u historické architektury. Ve chvíli, kdy se dají do barokního paláce plastová okna, je jasné, že tam není něco v pořádku. Hlavní zásadou proto je zachovat památku pokud možno v původní podobě a nedělat z ní něco úplně jiného.

Máte k dispozici původní plány?

Naštěstí mám, ve schwarzenberském archivu v Třeboni se mi podařilo dohledat řadu plánů, které se týkají jak původní výstavby, tak dílčích úprav i samotných staveb. Jsou to pro mne neocenitelné pomůcky, které mi umožní vrátit se při rekonstrukci do období vzniku pivovaru, tedy poloviny 19. století.

Jak tenkrát vypadal a co všechno k němu náleželo?

Podle historických záznamů byl původní objekt dost velký. Když kníže Schwarzenberg koupil po roce 1820 zrušené cisterciácké panství, spadaly do jeho objektu i starší hospodářské budovy klášterního dvora, které ovšem byly v 80. letech minulého století při rozšiřování silničního průtahu kompletně zrušeny. Konkrétně se jednalo o čtvercovou budovu ležáckých a kvasných sklepů, ze které se dochovala pouze sklepní část. Nejcennější stavbou, a to nejen pivovarského, ale celého zámeckého areálu však je dnes již torzo, tzv. gotická sýpka, která byla pro potřeby pivovaru v druhé polovině 19. století přestavěna na sladovnu. Při loňském stavebně historickém průzkumu, který prováděl pan docent M. Rykl se studenty FA ČVUT, byla zjištěna a zaměřena řada hodnotných detailů včetně zbytku klenebních žeber křížové klenby nebo raně gotického střílnového okénka. Jak se ukazuje, s největší pravděpodobností se jednalo o velmi honosnou středověkou předhusitskou cisterciáckou stavbu, ze které se ovšem dochovalo skutečně jenom torzo.

Co tedy konkrétně zbylo k záchraně?

Prakticky jenom vlastní budova pivovaru, jejíž jednotlivé části postupně zprovozňuji. Takže teď „dávám do kupy“ kotelnu a varnu, pak přijde na řadu chladírna, letní spilka a lednice.

Není to z původní stavby málo?

Je a není. Původní schwarzenberský pivovar byl gigantickým zařízením, které mělo kolem roku 1905 produkci 30 tisíc hektolitrů ročně, což je na současné poměry takřka nedosažitelné. Mým nejbližším cílem je minipivovar, to ostatní by bylo najednou příliš velké sousto. V žádném případě se však nezříkám toho, že by tady měla být pořádná restaurace, ubytovací zařízení, prostor pro kulturní vyžití, jako jsou besedy a pořádání výstav, ale na to přijde řada až následně. Teď bych chtěl zprovoznit některou část budovy jako zázemí nebo jednodušší kavárnu, prioritou však pro mne zůstává otevření pivovaru.

A kdy se na první sedlecké pivo můžeme těšit?

Klášter v Sedlci
Archiv Jana Chejna

Autor:

Já to odhaduji zhruba na pět roků, ale nechci nic slibovat. Historická stavba je jako živý organismus, který je třeba důkladně poznat, postupně odkrýt všechny souvislosti, a teprve na základě důkladného sblížení s ní začít něco dělat. I když rekonstrukce probíhá již dva roky, počítám, že ještě nějaký ten pátek to potrvá.

Takže dáváte přednost preciznosti před okamžitým výsledkem?

Nejde mi jenom o to začít vydělávat na pivním moku, jako restaurátorovi mi záleží především na znovuvzkříšení památky, která se stane svědectvím minulých časů. Vzhledem ke svým možnostem jsem se rozhodl pro postupnou sanaci - tedy záchranou objektů počínaje, což znamená opravou a výstavbou nových krovů a střešního pláště, a současné zajištění statiky zdiva a budov.

Zaskočily Vás nečekané technické překážky?

Nedá se říct, že by mě zaskočily, ale objevilo se jich dost. Velký problém byl například s vlhkostí v přízemních prostorách, protože celý objekt je prakticky „utopen“ navršováním okolního terénu. Ještě větší potíže jsou s vlhkostí a se zamokřením sklepů, což v době, kdy ten pivovar tady měl uloženo spoustu sudů a kádí, nebylo na škodu, ale nyní to vadí. Když byly v červnu přívalové průtrže mračen, tak byla dvakrát ve sklepě voda.

V té době jste ale nebyl sám?

To jistě, ale tady to podle mne bylo úplně zbytečné. Tím, že došlo k částečné demolici pivovarských budov, byl systém odvzdušnění nebo odvodnění narušen a místy úplně zničen. Teď se to snažíme napravit tak, že se pokoušíme vyčistit odvodňovací kanály, které odváděly vodu z lednic a ze sklepení, a vytvořit vlastní systém odvodnění a odvlhčení sklepních partií.

Taková práce už vyžaduje technickou odbornost. Spolupracujete s odborníky?

Zajišťovací a vyklízecí práce se snažím zajistit sám, maximálně za pomoci kamarádů. Pokud jde o odborné a stavební řemeslné práce, tak si najímám firmy.

To určitě bude dost nákladné. Dají se alespoň využít původní materiály?

Samozřejmě, využiji úplně všechny kamenné prvky, těm zub času nedal tolik zabrat. Horší to už je se dřevem, ale i tady se dá ledacos zachránit. Celý klenbový strop z cihel je prakticky recyklován z toho, co se našlo, očistilo a šlo použít. Některé starší trámy se dají využít k nastavení, ale v té míře, jak jsou ty krovy zničené, je třeba dokoupit nové dřevo. Tím se pak doplňují či nastavuji krovy, popřípadě se nechá zhotovit jeho kopie.

A jak je to se střechou?

Klášter v Sedlci
Archiv Jana Chejna

Autor:

Snažím se tam nedávat celoplošně novou krytinu, jak se to dnes provádí u většiny památek, ale dělám to postaru, jak se to dřív dělávalo v každé vesnici. Tam se krytina prostě přeskládala, i když to není vůbec jednoduché. Taky málokdo z pokrývačů to chce dělat, ale nakonec se vždy najde někdo, s kým se dá domluvit, a pak to vypadá podstatně lépe.

Ale bez nových dřevěných prvků jste se neobešel?

To samozřejmě ne. Musel jsem nechat udělat některé nové trámy a dále úplně celý podklad pro podlahu podkroví kotelny. Ta už však bude úplně nová, chci použít OSB desky atd.

Bude se podobat té původní?

Doufám, že ano. Bohužel z ní nezůstala zachovaná žádná část, kterou bych nechal okopírovat, a tak se snažím inspirovat podle jiných dochovaných staveb. Zachovaly se však pozůstatky dřevěných oken a dveří, podle nichž nechávám zhotovit přesné kopie. Chci, aby se tam objevily všechny detaily, takže to bude práce poměrně náročná. Naštěstí jsou tady zkušení truhláři, kteří na to mají vybavení a hlavně jsou ochotni na takovou zakázku přistoupit. To je velká výhoda! „To musím zaťukat“, protože, co se týká dřevěných prvků, tak se jim to daří dokonale.

S moderními prvky tedy zacházíte velice opatrně?

Asi mám štěstí, ale moji spolupracovníci se doslova snaží vyhýbat moderním materiálům. Pokud není zbytí, tak nějaký drobný prvek použijí, ale ten musí být schován, aby nebyl vidět. V prioritě se snažíme recyklovat tu materii, která tam je. Takže čistíme cihly, třídíme kámen a využíváme původní pálené cihly, které již v minulosti byly používány opakovaně. Je jich tady dost, a tak jsem nemusel koupit jedinou cihlu ani jedinou bobrovku.

Chcete tedy mít pivovar jak z dob císaře pána?

To je mým snem, ale navíc by měl být o něco útulnější.

Například?

Chtěl bych zavést kombinované vytápění, které by vycházelo z funkce celého objektu nebo prostředí. V místnosti, kde bude kavárna či něco v tom smyslu, bych si představil topení v podlaze, zatímco ve vedlejší - pracovní místnosti by mohlo být nějaké industriální vytápění. No a v pivnici budoucí restaurace by měl být pořádný krb.

Budete napojeni na nějakou inženýrskou síť?

Určitě, už teď se snažíme dělat přípojky, aby to byl normální objekt se vším všudy, co vyžaduje dnešní provoz.

To ale z platu restaurátora neutáhnete? Máte nějaké sponzory?

Mně se daří každý rok získávat od města Kutná Hora a ministerstva kultury příspěvek na zajišťovací práce. A pokud jde o větší finance, třeba z Evropské unie, tak to vidím jako budoucí možné financování rekonstrukce. Nejsem odborník na čerpání takových dotací, ale jsem už v kontaktu s firmou, která se tím zabývá. Zatím sleduji, co se povedlo jiným pivovarům, a chtěl bych se o to pokusit taky. Každopádně by to nějakou finanční injekci potřebovalo.

Nechtěl bych předbíhat, ale máte už představu o tom, jaké pivo budete vařit?

Pokud jde o ten varný program, tak ho v této chvíli nerozvíjím, ale dokážu si představit, že by tam měla být nějaká škála desítky, dvanáctky a speciálu čtrnáctky. A také bych rád produkoval lokální speciální piva. Dnes je například populární pšeničný kvasnicový ležák. Zatím jsem uzavřel smlouvu s jedním spřáteleným pivovarem, který byl ochoten vařit „moje pivo“. Už teď mám svoji dvanáctku, čtrnáctku speciál a černé pivo, které nabízím při dnech otevřených dveří. Je to taková spontánní akce, která probíhá jednou do roka v provizorních podmínkách, ale to se brzy změní.

Každý pořádný pivovar má svůj komín. Jak to bude s Vaším?

K pivovaru komín rozhodně patří a ani ten můj by neměl být výjimkou. Ten původní, který tady kdysi stával, měřil přibližně 20 metrů, tak bych tomu chtěl dostát.

Komentáře

Načítám komentáře...

  • Architektura
  • Autor:
  • Vydáno:

Doporučujeme

Hledáte spolehlivou firmu na sádrokartony?

Zadejte si poptávku v kategoriích: sádrokartony,projekční činnost,architekt.
Najdeme Vám ověřené firmy a řemeslníky s referencemi od zákazníků jako například: sádrokartony - podkroví, Sádrokartonové konstrukce, Sádrokartony, podlahy, izolace, zednické práce.