Zámek, který rozhodně nevypadá jako chýše

Zámek Chýše
Zvětšit fotografii

Autor:

„Verše francouzské, jak jste mě těšily ve dnech, kdy jsem se vámi obíral! Tehdy právě jsme žili v úzkostech bitvy verdunské; tehdy se vylévala nesmírná útěcha z každého krásného verše, neboť není možno, aby takový duch, takový život byl ponížen! Každá dokonalá báseň jest jedno veliké vítězství; každá sloka je celé království míru.“ Karel Čapek – Francouzská poezie nové doby.

Čapek v Chyších

Zámek Chýše

Autor:

Byl právě květen roku 1917, když mladý doktor filosofie, prozatím bez trvalého zaměstnání, toužící po místu redaktora, se ocitl prozatím jako vychovatel a učitel Prokopa Lažanského na zámku jeho otce nedaleko Žlutic. Půvabná stavba uprostřed anglického parku sedmadvacetiletého Čapka okouzlila. Prožil v Chyších 7 měsíců, které zanechaly výraznou stopu v jeho literárním díle. Ve volných chvílích překládal francouzskou poezii a snad romantika bílého zámku uprostřed stoletých dřevin mu pomáhala najít ta správná slova k dokonalému libozvučnému překladu. Zažil zde také tzv. Boleveckou tragédii, kdy 25. května 1917 vybuchla továrna na munici. Na obloze nad lesy se objevil široký ohnivý pás a z něj vystupoval ohromný proud dýmu, do vzduchu létaly kusy zdí, cihly i trámy, detonace byla slyšet až v Plzni. Zahynulo zde asi 200 lidí a více jak 1000 jich bylo zraněných. Karel Čapek později tuto událost popsal ve svém slavném románu Krakatit.

Proměny zámku Chyše

V polovině 19. století získal zámek díky staviteli Vojtěchu Ignáci Ullmannovi svou současnou podobu ve stylu tudorovské gotiky, takto jej poznal i Karel Čapek, ale v předchozích staletích zde stál původně renesanční reprezentační palác, pozměněný na konci 17. století barokními úpravami.

ČTĚTE TAKÉ:

Půjdeme-li ve vzpomínkách staletími zpět ještě až do středověku, našli bychom tehdy v Chyších nejprve ve 12. století nevelkou tvrz, rozšířenou a přestavěnou na gotický hrad.

Tak jako se střídaly historické slohy a stavební dispozice, měnily se zde i šlechtické rody – majitelé panství. S hradem je spojen rod Gutštejnů, který nechal kolem svého poddanského městečka vybudovat také velkorysé opevnění s 11 baštami. Sňatkem připadla Chyše Lobkowiczům, kteří se pustili do proměny hradu v zámek. Jiří Vilém Michna, svobodný pán z Vacínova, koupil Chyši za velmi nízkou cenu v době třicetileté války a obnovil zde karmelitánský konvent. Majitelé se pak rychleji měnili, až prodlužené panství zakoupil roku 1766 ve veřejné dražbě hrabě Prokop Lažanský z Bukové, který již vlastnil nedaleký Manětín a Rabštejn.

Lažanští v Chyších

Na počátku 19. století se rod rozdělil na dvě větve společně s majetkem. Nadále se již hovořilo o Lažanských chyšských a Lažanských manětínských. Na konci 19. století byl majitelem chyšského panství JUDr. Vladimír Lažanský, který se věnoval politické službě a dříve, než zdědil zámek v Chyších, působil jako okresní komisař v Broumově. V roce 1925 se stal majitelem Chyše jeho syn Prokop, jehož vychovatelem byl před lety právě Karel Čapek. Tomu byl majetek podle Benešových dekretů v roce 1945 odňat a on o rok později své panství opustil.

Osudy zámku v 2. polovině 20. století

Po té, co tento půvabný symbol romantických časů byl zestátněn, stal se kulturní památkou tzv. 2. kategorie, což znamenalo, že není třeba o něj dále příliš pečovat a může být nějakým způsobem „prakticky využit“. Nejprve zde bylo ředitelství lesů a statků, pak se zámek proměnil v zemědělské učiliště, následně v střední zemědělskou školu. V letech 1967-1989 připadl chyšský zámek ONV Most. Ten v něm zřídil školu v přírodě pro děti z pánevní mostecké oblasti. V 70. letech se této instituci stavba zdála již hodně zdevastovaná, a tak rozhodla o jejím uzavření s tím, že zámek projde generální opravou. A čas plynul a dílo zkázy pokračovalo. Střecha, která již nebyla kryta původní břidlicí, ale špatně položeným plechem, za nějž zatékalo, neměla již žádnou ochranitelskou funkci. Krovy napadla dřevokazná houba a začaly se hroutit stropy, shnily parkety. V roce 1989 ještě před sametovou revolucí se vlastníkem zámku stala firma Balnex, ta chtěla historickou stavbu změnit v luxusní hotel. Ani Balnex se však k záchranným pracím neodhodlal a v roce 1993 nabízel zámek Chyše k prodeji za 27 milionů. Koncem roku 1995 se o zámek začal zajímat pan ing. Vladimír Lažanský z Děčína se svou ženou Marcelou, potomek rodu, kterému kdysi panství náleželo.

Zámek Chýše

Autor:

Na počátku roku 1996 zámecký areál koupil za 20 milionů korun. Vzal si hypotéku a podařilo se mu zařadit jeho obnovu do Programu záchrany architektonického dědictví ČR při Ministerstvu kultury ČR, díky tomu dosáhl i na evropské fondy a mohl se ucházet o peníze z nich pomocí grantů.

Vybydlený zámek je dnes už nejen z velké části zrekonstruovaný, ale i nově zařízený díky Státnímu ústavu památkové péče, který panu Lažanskému půjčuje mobiliář zdarma za podmínek, že ho on nechá na své náklady restaurovat. Přerostlá džungle, obklopující ještě na počátku 90. let 20. století zámek, se opět změnila v anglický park.

Dne 30. května 1999 byla už otevřena první zámecká expozice. Dnes si v zámku lze prohlédnout zámecké exteriéry a výstavu věnovanou pobytu Karla Čapka v Chyších. Dnes návštěvníky láká i znovuobnovený zámecký pivovar s restaurací, kde se točí Prokop 11° světlý, Prokop 12° jantar a Prokop 12° tmavý. Chyše se opravdu znovu probudily k dávné slávě a zdá se, že osud ohrožené památky se už definitivně změnil v příběh památky citlivě a s láskou opečovávané.

Foto: Stanislav Šumbera, Dagmar Šumberová

Komentáře

Načítám komentáře...

  • Architektura
  • Autor:
  • Vydáno:

Doporučujeme

Hledáte spolehlivou firmu na sádrokartony?

Zadejte si poptávku v kategoriích: sádrokartony,rekonstrukce,architekt.
Najdeme Vám ověřené firmy a řemeslníky s referencemi od zákazníků jako například: Designové úpravy , Půda v novém kabátě......., Pokoj z půdy, sádrokartonové obložení, zateplení.