Zrození zajímavé zástavby

V roce 1920 bylo město Žižkov připojeno k tzv. Velké Praze, a to předznamenalo prudký nárůst stavební aktivity v této oblasti. Na periférii nové pražské čtvrti v dosahu polí a hájků začalo vyrůstat atypické bydlení pro státní a veřejné zaměstnance. Na dohled venkova, a přesto ve velkoměstě. Návrhem projektu výstavby šedesáti rodinných domků, které by měly mít jednotný charakter, byl pověřen třicátník, nadějný architekt Ladislav Machoň.

Cestou od kubismu přes národní dekorativismus

Ačkoli Machoň začínal svou architektonickou dráhu na české technice v ateliéru Josefa Schulze, jehož neorenesanční stavby Národního divadla a Národního muzea jsou nekonečně vzdálené od moderních uměleckých stylů nadcházejícího 20. století, dokázal se klasickým historismem poučit a zúročit ho v příštích letech své tvorby.

ČTĚTE TAKÉ:

Od roku 1909 působil Ladislav Machoň v ateliéru Jana Kotěry. Zde se spřátelil s kubismem a v tomto stylu vytvořil tovární budovu firmy Mimosa či filmové ateliéry AB v pražských Nuslích nebo kino v Paláci Koruna. S tímto směrem se rozloučil na počátku 20. let, kdy vytvářel průčelí a vnitřní úpravy Švandova divadla na Smíchově. To již mířil opět jinam, našel svou další parketu v tzv. národním dekorativismu, v němž vytvořil činžovní domy v ulici Na Příkopě č. 6, v Korunovační ulici č. 26 či na Korunní třídě 111-113 na Královských Vinohradech v Praze. Vedle několikapatrových nájemních domů lemujících široké městské tepny se však také soustředil na stavbu rodinných vil a domků. K jedněm z jeho prvních urbanistických projektů patřila i výstavba kolonie Domov v roce 1922.

Čtyři bloky – čtyři ulice

Rodinné domky s rodným listem starým více jak 90 let jsou dnes ohraničeny ulicemi Na Balkáně, V Domově a Hraniční. Základem staveb, jak samostatných obydlí, tak i dvoj či trojdomků, se stal obdélníkový půdorys, sedlová střecha a předsazené okno v hrázděném štítu. Omítka byla okrová a dřevěné dekorativní latě rozkvetly sytě červenou barvou. Domky obklopily malé zahrádky od sebe a ulic oddělené dřevěnými laťkovými ploty. Součástí architektonického záměru se staly i typizované další zahradní stavby, jako byly kůlny, králikárny i drůbeží výběhy.

Ačkoli hrázdění a další ozdobné prvky zachovávaly nejčastěji pravoúhlé členění, doplňovala je oblá zakulacená linka s dynamickým zvlněním.

I když dnes některé domky zažily nejrůznější stavební úpravy a dostavby, přesto zde základní architektonický záměr zůstal u velké části staveb nezměněn. Kolonie Domov se tak může stát pro mnohé nejen příjemným estetickým zážitkem při procházce touto částí pražského Žižkova, ale i zajímavou stavební inspirací.