Od objevu uhlí ke stavbě vily

V roce 1846 nachází Jan Váňa mezi Dříní a Buštěhradem ložiska černého uhlí, vzápětí je objevena i železná ruda v blízkých Nučicích, což vede ke vzniku železáren a oceláren v Kladně. Rok 1855 je datem vzniku Vojtěšské huti, ta se o dva roky později mění v organizaci nazvanou Pražská železářská společnost. Na konci 70. let 19. století v ní pracuje již 2250 dělníků. Tehdy se také dokončuje Nučická dráha, pudlovací pece, válcovna kolejnic a mechanické dílny. Je jasné, že Pražská železářská potřebuje i vzdělané odborníky a úřednický aparát. „Jak si připoutat ty nejlepší?“ přemýšlí představenstvo společnosti. Je potřeba jim zpříjemnit život v průmyslovém městě. Nakonec se představitelé Pražské železářské rozhodnou postavit pohodlné komfortní bydlení pro své vyšší úředníky. A tak v roce 1904-1905 vzniká úřednická vila Pražské železářské společnosti v dnešní Huťské ulici v Kladně.

ČTĚTE TAKÉ:

Dílo Alberta Hanse Pechy

Stavby se ujímá absolvent vídeňské Akademie výtvarných umění a profesor průmyslové školy ve Vídni Albert Hans Pecha. Touží po moderním výrazu, ale zároveň je svazován německým Heimatstilem a na díle se projevuje i inspirace tradičního švýcarského slohu a soudobé anglické architektury, a tak zatímco se snaží oprostit od zdobnosti historizujících stylů, implantuje do středočeského prostředí severský hrázděný dům, ovšem v dolních partiích ozvláštněný nepravidelnými bosážemi na tmavě šedé omítce.

Hrázděný dům

Rozsáhlou vilu obdélného půdorysu o dvou podlažích umístil v prostorné zahradě. V přízemí i patře byly vytvořeny celkem dva samostatné byty, jež měly sloužit rodinám vyšších úředníků. Suterén pak sloužil k bydlení domovníka.

Oba reprezentativní obytné prostory měly stejnou dispozici – předpokoj se schodištěm a sedm obytných místností s příslušenstvím.

Zvenčí byl dům nápadný právě červeně natřenými trámy, které tvořily dekorativní hrázdění na struskovém šedém zdivu. Jednotnou linku fasády pak členil polygonální arkýř v patře zdobený hrázděním a v přízemí římskými oblouky oken.

Další osudy domu

Zaměstnancům Pražské železářské společnosti sloužila vila až do roku 1948. Pak se změnila v Středisko politické výchovy. Po roce 1989 se v užívání této stavby vystřídaly různé malé firmy. Od roku 2000 toto místo obývá firma MAO, která navrátila domu jeho bývalý lesk. Proběhla zde rekonstrukce exteriéru i interiéru, která se snažila co nejvíce zachovat původní podobu. Pozměněna byla jen střecha, kde přibyla půdní okna, protože firma MAO přestavěla původní půdní prostory na další obytné místnosti.

Hrázděná architektura má i měla u nás, kde je poměrně vzácná, své příznivce. Snad proto Pražská železářská pověřila architekta Alberta Hanse Pechu dalším projektem. Vypracoval pro ni návrh ambulance pro horníky v blízkých Nučicích.