Na dosah nádherných brdských lesů v severozápadní části okresu Příbram bychom našli obec Jince, která se může od roku 1902 pochlubit hrdým označením městys. Tuto lokalitu objevili naši předkové již v dávné minulosti. Na blízkém vrchu zvaném Plešivec si v době bronzové postavili hradiště a jeho pozůstatky mohou turisté obdivovat dodnes. V druhé polovině 14. století zde stála dřevěná tvrz a farní kostel. Tak vzniklo jinecké panství, v jehož držení se vystřídala řada známých šlechtických rodů – k těm nejvýznamnějším patřili například Pešíkové z Komárova, Malovcové z Malovic, Vratislavové z Mitrovic či Bruntálští z Vrbna. Počátkem 15. století byl jeho majitelem dokonce král Václav IV.

SERIÁL O CHÁTRAJÍCÍCH PAMÁTKÁCH TAKÉ NAVŠTÍVIL:

Vlastnit Jince a jejich okolí bylo finančně výhodné, neboť na tomto panství se nalezla ložiska železné rudy. Ta se zde i zpracovávala, tavila se v několika dřevouhelných pecích a dále zpracovávala v hamrech.

Na scénu vstupuje zámek

Do dějin Jinců se zapsali především Vratislavští z Mitrovic. Panství měli v držení 150 let a v polovině 18. století Karel Vratislav nechal na místě staré tvrze postavit rozsáhlý zámek a barokní kostel svatého Mikuláše. Kromě reprezentativní zámecké stavby – tříkřídlé patrové budovy, kde střední trakt o patro převyšoval obě boční části, s členitým zahradním průčelím s vysokými půlkruhovitými okny, se věnoval Karel Vratislav i parkové úpravě. Ta měla svou dokonalostí podtrhnout velkolepost zámku.

Zámek Jince

V roce 1806 koupil Jince hrabě Rudolf z Vrbna. Tehdy se zde také narodil budoucí slavný český houslista Josef Slavík. Hrabě z Vrbna byl velmi podnikavý muž. Rozšířil výrobu železa, v roce 1810 zde nechal postavit nejstarší dochovanou dřevouhelnou vysokou pec ve střední Evropě, nazvanou Barbora. Ta byla v provozu až do roku 1874 (dnes je však značně zdevastovaná a peníze na její opravu jsou v nedohlednu). Rudolf z Vrbna však zakoupil i hořovické panství a za své sídlo si zvolil hořovický zámek, a tak zámecká budova v Jincích osiřela. Nejprve se stala jakýmsi depozitářem pro rozsáhlou sbírku minerálů, pak se změnila v sklad železa a v roce 1866 se dočkala přestavby na pivovar. Pivo se zde vařilo až do roku 1967.

Poté se pivovar změnil v sodovkárnu a po revoluci se dostal do soukromých rukou. Majitel sice opravil střechu, ale pravděpodobně si ukousl větší sousto, než původně chtěl. Měl zde v plánu ve spojení s obcí otevřít městskou tržnici, samoobsluhu, kino a knihovnu, případně uvažoval i o dalším využití téměř nekonečných prostor. Rekonstrukční práce však nakonec zastavil. A čas plyne.

Co zbylo z bývalé zámecké slávy?

V prvním patře zámecké budovy zachované dřevěné stropy a zbytky štukování na přední fasádě. Vše uzavřené do nevzhledného oplocení.

Od roku 2009 bývalý jinecký zámek čeká na někoho, kdo ho opět probudí k životu. Dnes je nabízen k prodeji na stránkách realitní společnosti, z jejíchž stránek se dozvídáme, že celková plocha nemovitosti je 12 942 m² (pozemky), zastavěná plocha 2450 m². Možné připojení na tři vlastní velmi vydatné studny, městskou kanalizaci i elektřinu. Cena prozatím nebyla stanovena. Takže pozor, kdo má zájem? Než si však případný zájemce vše rozmyslí, je potřeba si uvědomit, že zámek v Jincích je opravdu cennou barokní památkově chráněnou stavbou. Probudí tedy někdo k životu prozatím spící princeznu a pomůže jí k její bývalé kráse? Pomohl by tak zachránit historický objekt v turisticky zajímavém prostředí – v Brdské vrchovině s nadmořskou výškou 450 - 600 m n. m., s protékající říčkou Litavkou a s několika rybníky.