Usedlost ztracená v tajemné zahradě

Turbová
Zvětšit fotografii

Autor:

„To šlo jednou pět kluků do školy… Tak šli a cestou uviděli ve vysoké zdi z kamenů starou železnou branku, celou rezavou. Tu zeď však nebylo vůbec vidět, protože byla tak zarostlá psím vínem, že vypadala jako pralesová zeď a ne obyčejná… „Tlačte všichni,“ volal jeden kluk. Ti ostatní tlačili, a najednou se branka malinko pohnula, kluci se lekli a přestali tlačit…Uvnitř bylo vidět spoustu vysoké trávy, šla klukům až nad hlavu, a taky nějaké keře a dosti šero. Pod jedním keřem stál kamenný trpaslík a usmíval se.“

Předškoláci ani nedutají, když jim jejich rodiče čtou z přepůvabné knížky o trpaslíkovi, starém divokém kocourovi, psovi Cvočkovi a dalších pozoruhodnostech, které lze potkat v tajuplné zahradě. Knížku pro děti s názvem Zahrada napsal a namaloval už v minulém století významný český malíř Jiří Trnka. Nešlo jen o fantazii umělce, tahle pohádková zahrada opravdu existovala, ale bohužel spolu se starou barokní usedlostí v pražských Košířích pomalu mizí v propadlišti nemilosrdného času.

Osudy pražské památky

Turbová

Autor:

Už od středověku obklopovaly Prahu vinice. Viniční usedlosti jsou v oblasti Smíchova a Košíř doložené už od 11. století. O terasovité stupňovité zahradě věnované pěstování vinné révy v těchto místech se píše v listinách náležejících době císaře Karla IV. Prvním majitelem pozemků doložených v tereziánském katastru byl František Ignác Textor. V roce 1756 usedlost s vinicí zakoupil rada královské komory František Xaver Turba, jehož jméno nese zahrada i dům dodnes. Tak se zrodila Turbová.

František Xaver se v těchto místech rozhodl vybudovat příjemné prostředí pro svou rodinu. Postavil zde barokní dům ve stylu malého zámečku, součástí stavby byla i polokruhově zaklenutá vstupní brána, terasovitá zahrada a dvojice pilířů s andělíčky u barokních bran.

ČTĚTE TAKÉ:

Na počátku 19. století přikoupili majitelé i sousední usedlost zvanou Kuliška a začlenili ji do Turbové. V 80. letech 19. století usedlost Turbová získal stavitel a smíchovský starosta Josef Linhart. Rozhodl se pro radikální přestavbu svého sídla. Zachoval jen některé původní barokní prvky, především v zahradě, a brány umožňující vstup do areálu. Na místě původního zámečku pak postavil novou pseudobarokní vilu o dvou podlažích s dvěma byty o pěti místnostech a s kuchyněmi, jež se do daleka dodnes rozhlíží obytnou věží. Střechu vytvořil mansardovou, průčelí obrácené do svahu ozdobil verandou s dřevěnými vyřezávanými prvky. K domu pak přistavěl dvě hospodářské budovy, stáje, špýchar, holubník, kurník, kůlny a dílny. Pustil se i do rekonstrukce zahrady – využil zachovalých teras a barokních schodišť a bran s pískovcovými sochami. Zahradu osázel ovocnými stromy a okrasnými dřevinami. K domu vedla kaštanová alej. Ve svahu pak zahrada přecházela v jehličnatý lesík.

Turbová a 20. století

Za 1. republiky se do usedlosti přiženil známý právník a senátor Jindřich Šafařovič. Turbová se stala místem schůzek významných osobností své doby. Mezi pravidelné hosty patřil například kancléř prezidenta Edvarda Beneše Jaromír Smutný, literární kritik a syn slavné spisovatelky Terezy Novákové Arne Novák, lékař, univerzitní profesor a zakladatel známého vzdělávacího ústavu pro zdravotně postižené na pražském Vyšehradě Jaroslav Jedlička, cestovatelé Josef Kořenský a Enrique Stanko Vráz, herečka Národního divadla Růžena Nasková a Šafařovičův bratr, ředitel Národního divadla, Jaroslav Šafařovič.

Turbová

Autor:

V roce 1939 procházel kolem usedlosti malíř a tvůrce československého animovaného filmu Jiří Trnka a všiml si, že na vratech do zahrady visí cedule o možném pronájmu bytu. Ani chvíli neváhal, tajemné místo jakoby vystřižené z detektivního románu mu učarovalo. Majitelka vily Marta Šafařovičová mu pronajala přízemní byt. Bydlel zde s rodinou téměř dvacet let. Jeho děti zde prožily překrásné dětství uprostřed svérázné zahrady, jejíž romantická zákoutí probouzela fantazii nejen malých sourozenců, ale i jejich tatínka. Jiří Trnka si zde zřídil ateliér, kde vytvářel svůj výtvarný svět, Vznikla zde i jeho knížka pro děti Zahrada, inspirovaná tímto místem. V exteriérech natáčel také loutkový film Císařův slavík.

I za Jiřím Trnkou přicházeli do Turbové známí lidé: divadelník Jiří Frejka, režisér Martin Frič, herci Zdeněk Štěpánek a Jan Werich, scenárista a spisovatel Jiří Brdečka, básníci František Hrubín a Vítězslav Nezval. Trnka, který se během času rozvedl a znovu oženil, musel řešit své osobní problémy, a tak poté, co u majitelky domu neuspěl se žádostí o jeho zakoupení, koupil pro své rodiny dvě vily – jednu v Podolí a druhou na Kampě. Tehdy také Turbovou natrvalo opustil.

Po odchodu Jiřího Trnky

Turbová

Autor:

Marta Šafařovičová začala být komunistickým režimem pronásledována. Musela se přestěhovat do zahradního domku bez přívodu vody a plynu, zatímco do vily byli nastěhováni noví nájemci. Majitelka trpěla nedostatkem peněz, a také stárla, a tak začala vila i zahrada pustnout. V roce 1976 nakonec vilu prodala Městské části Praha 5. Ta naplánovala, že v domě otevře mateřskou školku. Nakonec, když radní zjistili, kolik by rekonstrukce stála, raději od svého záměru upustili. Dům byl předán místní organizaci SSM (Socialistický svaz mládeže) a v hospodářských budovách družstvo Moděva vyrábělo stany.

Na počátku 90. let Turbovku získala taneční škola, která začala provádět dílčí úpravy, ale v roce 1993 byla usedlost navrácena rodině původních majitelů. Ti ji však hned prodali. Nový majitel měl řadu plánů, chtěl rozsáhlou zahradu rozparcelovat a vystavět zde rodinné domky. Jenže k plánům nedošlo, majitel zemřel a došlo na dědické spory. Léta se nic nedělo, dědici se hádali a vilu objevili squatteři a bezdomovci.

Turbová

Autor:

Dnes je majetkem firmy Praturb se sídlem na Britských Panenských ostrovech. Vloni se roznesla dokonce zpráva, že barokní usedlost chce tato firma změnit v luxusní wellness centrum a na zahradě má stavět bytové domy. Nic z toho se však neuskutečnilo. Celý areál je totiž památkově chráněn, a tak vlastníci na základě správního řízení státní památkové péče začali alespoň provizorně zajišťovat Turbovou proti dalšímu chátrání. Došlo k vyklizení objektu, zajištění konstrukcí, u kterých hrozilo zřícení, byla obnovena střecha a odstraněna náletová zeleň. Celý prostor je však dále jakoby zaklet do samoty a uzavřenosti před světem. A čeká na své znovuvzkříšení.

Komentáře

Načítám komentáře...

  • Architektura
  • Autor:
  • Vydáno:

Může vás zajímat

architektonické projekty

Doporučujeme

Hledáte dobrou firmu na návrh a realizaci interiéru?

Zadejte si poptávku v kategoriích: návrhy a realizace interiérů,zahrada,architekt.
Najdeme Vám ověřené firmy a řemeslníky s referencemi od zákazníků jako například: návrh interiéru, Kuchyňská linka na míru, Nábytek do dětských pokojů.