Historie architektury: Hrázděná Doubrava

Hrázděnky v Doubravě
Zvětšit fotografii

Autor:

Na trase železniční trati spojující Cheb s Mariánskými Lázněmi najdeme zastávku Lipová a odtud je to do Doubravy, co by kamenem dohodil.

Alej mohutných starých stromů přivádí návštěvníky do pozoruhodné obce, kde se zastavil čas. Při vstupu do vsi nás vítá malovaný statek s názvem Doubravský Arab. Jde o hřebčín s chovem arabských plnokrevníků. Za chalupou jsou vidět rozsáhlé pastviny s pasoucími se koníky. Napravo od nich se mezi stromy skrývá malý rybník a klikatá cestička směřuje mezi domy – z jedné strany jakoby vystřižené z představ o dokonalé chebské hrázděnce a z druhé strany se sem tam objeví i upravená stavení nehrázděného stylu – zděné s ornamentální štukaturou z přelomu 19. a 20. století, které však do urbanistického celku výborně zapadají. Právě díky ucelenému stavu celé vesnice, která má jedinečný kolorit a uchovává představu o tradičním bydlení na Chebsku, byla Doubrava v roce 1995 prohlášena vesnickou památkovou rezervací.

Osudy Doubravy

Ještě před 2. světovou válkou byly takovéto architektonicky ucelené vsi na Chebsku běžnými, ale válečná situace a osudy německých obyvatel po válce ponechaly domy na pospas novodobým „zlatokopům“, kteří půvabná stavení jen plundrovali. Doubrava však zůstala jakoby zázrakem tohoto osudu ušetřena. Přežila i těžká 50. léta 20. století a po roce 1968 začali chebské statky citlivě rekonstruovat milovníci starobylé architektury – často víkendoví chalupáři.

Takový byl i osud nejstaršího vzorně opravovaného tzv. Rustlerova statku, popisné číslo 9. Dnes v něm najdeme malý soukromý skanzen, v jehož části majitel stále bydlí. Dvůr je také oživen domácími zvířaty – kočkou a psem, starodávná stavení hýří květy.

Rustlerův statek

Dřevěná zdobená vrátka mezi dvěma staveními vedou na obdélníkový dvůr. Po pravé straně hlavních vstupních vrat se nachází obytný dům z roku 1751, který není veřejnosti přístupný. Ostatní hospodářská stavení však slouží k prohlídce jako muzeum staré zemědělské techniky i původního bydlení. V čele dvora je otevřená kůlna – tzv. špejchar, naproti obytnému domu stodola, vlevo od vrat hospodářská budova.

Bydliště majitele je tzv. chlévním typem domu – to znamená, že dobytek bydlel s rodinou hospodáře. Stavba má trojdílný půdorys. Přízemí je rozdělené na přibližně stejné tři díly: velkou obytnou světnici, na tzv. černou kuchyň s pecí (dnes již zaniklou) a chodbou se schodištěm do patra a bývalý chlév.

V poschodí bychom nalezli několik malých komůrek, ve kterých bývali ubytováni čeledíni a děvečky. Občas sloužily tyto místnosti i jako sklad různých zemědělských produktů. V hlavním komíně byla umístěna udírna přístupná z půdního prostoru. Půda sloužila též jako sklad obilí.

Všechna stavení statku mají trámové stropy, prkenné podlahy a hrázdění i uvnitř sloužící jako výzdoba. Budovy jsou patrové a vzhůru (kromě obytného domu) se leze buď po schůdcích zvenku, či žebřících. Celý statek je dokladem velmi náročné řemeslně dokonalé tesařské práce. Veškeré dřevěné konstrukce jsou spojované bez jediného hřebíku či železné kramle.

Celý prostor v každém návštěvníkovi vzbuzuje pocit klidu, pohody a obdivu k dílu šikovných hospodářů.

Za branou Rustlerova statku čeká stylová restaurace a informační cedule o jedinečnosti zdejší hrázděné architektury. Stačí si jen odmyslet sloupy elektrického vedení, moderní bicykly a auta a jen s velmi malou dávkou fantazie se můžeme alespoň na chvíli propadnout zpět v čase.

Komentáře

Načítám komentáře...

  • Architektura
  • Autor:
  • Vydáno:

Může vás zajímat

historie architektury historie

Doporučujeme

Hledáte spolehlivou firmu na sádrokartony?

Zadejte si poptávku v kategoriích: sádrokartony,architekt.
Najdeme Vám ověřené firmy a řemeslníky s referencemi od zákazníků jako například: sádrokartony - podkroví, Půdní nástavba, Rekonstrukce obývacího pokoje a kuchyně.