Vily a moderní průmyslové stavby – to jsou nové kulturní památky

NPÚ - IIIQ/2014
Zvětšit fotografii
Jablonec n. N. cp. 2355, vila

Autor:

Sílící zájem o moderní architekturu dokládá i rostoucí počet moderních domů a průmyslových objektů, které jsou prohlášeny kulturními památkami. Pojďte se podívat na ty, které se pod křídla NPÚ dostaly ve třetím čtvrtletí roku 2014.

Z dvaceti pěti staveb, které prohlásilo ministerstvo kultury ve třetím čtvrtletí roku 2014 za kulturní památku, tvoří pět položek vily, tedy samostatně stojící budovy obklopené obvykle zahradou, které si majetnější vrstvy pořizovaly pro rodinné bydlení. V českých zemích se rozšířily v druhé polovině 19. století, kdy vznikaly v tehdy oblíbených historizujících architektonických slozích.

Zbraslavská vila čp. 630 byla vystavěna v letech 1892–1893 pro právníka a univerzitního profesora Františka Storcha. V její architektuře se mísí vlivy historismu, secese a tzv. heimatstilu. Jen o málo mladší je dům čp. 632 Eduarda Hamburgera ve stylu německé renesance, dokončený v roce 1895 v Olomouci. Z dvacátých let 20. století pochází venkovskou zástavbou a hlavně architekturou horských turistických chat inspirovaná vila čp. 2355 v Jablonci nad Nisou, ale také velmi odlišný dům čp. 184 z Liberce-Kristiánova, jehož architektura je popisována jako barokizující moderna s odrazy soudobého novoklasicismu. Oblíbenost historizujících slohů přetrvávala i nadále; palácová novobarokní vila čp. 1837 byla v Ústí nad Labem-Střekově vystavěna až ve 30. letech 20. století.

Ve stejném období jako tyto vily vznikaly i další moderní stavby, které se nově staly kulturními památkami; například novorenesanční dům čp. 95 z roku 1891, který svým monumentálním průčelím dominuje východní straně náměstí ve Šternberku. Historizující podobu má i stejně starý dům rodiny Willyho a Marthy Hirschových čp. 812 v Plzni, dokončený roku 1888. V roce 1910 byla postavena hasičská zbrojnice čp. 807 v ulici Svobody v Mikulově, technická stavba s hranolovou věží na sušení hadic, garážemi a místnostmi pro mužstvo. Ještě o něco později byla dokončena přehrada a „špičková“ (rozuměj: ve špičce pracující) vodní elektrárna v Liberci-Rudolfově. Správní budovu Spolku pro chemickou a hutní výrobu v Ústí nad Labem, vybudovanou ve třicátých letech 20. století, popisují experti jako příklad expresionistické architektury; hotel Společenský dům čp. 727 v Otrokovicích, slavnostně otevřený roku 1936, a spořitelnu čp. 59 v Soběslavi z předválečného roku 1938 zase jako kvalitní stavby architektury funkcionalistické.

Dvanáct výše uvedených nově prohlášených kulturních památek vlastně představuje průřez architektonickou tvorbou konce 19. a první poloviny 20. století a může ilustrovat vývoj moderní architektury od nostalgického reflektování národní minulosti v historizujících slozích po razantní vyjádření víry v budoucnost, odrážející se ve stavbách 30. let.

Za kulturní památky prohlašuje (po posouzení návrhu, který může podat kterákoli fyzická nebo právnická osoba) Ministerstvo kultury České republiky věci či soubory, jež jsou významnými doklady historického vývoje a životního stylu společnosti, projevy tvůrčích schopností člověka či mají přímý vztah k významným osobnostem a historickým událostem. Kulturní památky jsou evidovány v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky (ÚSKP); ke 30. září 2014 v něm bylo zapsáno 40 291 nemovitých kulturních památek a 296 národních kulturních památek.

Studium moderní architektury bude Národní památkový ústav od druhé poloviny prosince koncentrovat do nově vzniklého Metodického centra moderní architektury se sídlem v areálu komplexně obnovené vily Stiassni v Brně-Pisárkách. Jeho náplní bude poskytovat majitelům moderních staveb, architektům a projektantům, ale i studentům a památkářům edukační, poradenské a konzultační služby specializované na obnovu a využití památek především první poloviny 20. století.


NPÚ - IIIQ/2014
Praha - Zbraslav čp. 630, Storchova vila

Autor:

Praha – Ke Krňovu čp. 630, Praha-Zbraslav, tzv. Storchova vila

Vila s dekorativně zdobeným průčelím, vybudovaná v letech 1892–1893 uprostřed rozsáhlé terasovité zahrady, byla v letech 1907–1908 přestavbou podle projektu významného brněnského architekta Karla Huga Kepky rozšířena pro potřeby právníka, univerzitního profesora JUDr. Františka Storcha. Spolu se zahradou a přidruženými objekty představuje ucelený areál s dochovanými řemeslnými prvky a detaily (okna, dveře, dekorativní sloupy průčelí, výzdoba přesahů říms, oplocení aj.), v jehož výsledné podobě se mísí vliv historismu, secese a tzv. heimatstilu.

NPÚ - IIIQ/2014
Ústí n.L. čp. 1837, vila

Autor:

Ústí nad Labem – Čajkovského čp. 1837 (zvaná Heinricha Schichta)

Neobarokní palácová vila, vystavěná podle projektu uznávaného ústeckého architekta Paula Brockardta (1882–1941), je reprezentativním sídlem navazujícím na italské, ale také německé renesanční a barokní vilové komplexy. V interiéru se zachovala většina původních konstrukcí a vybavení vysoké uměleckořemeslné úrovně, například neobarokní reprezentativní schodiště, štuková výzdoba velkého sálu, truhlářské obložení pánské pracovny a ložnice ve 2. poschodí. Areál vily usazený v romantickém parku s výhledem na hrad Střekov odráží hospodářskou a společenskou prosperitu Ústí nad Labem a Schichtových závodů, vrcholící ve 20. a 30. letech 20. století, a dokládá vysoké nároky majitelů na pohodlné a luxusní bydlení stranou od rušného města.

NPÚ - IIIQ/2014
Jablonec n. N. cp. 2355, vila

Autor:

Jablonec nad Nisou – Turnovská čp. 2355, Jablonec

Vila byla vystavěna v letech 1920–1924 podle návrhu jabloneckého architekta Maxe Dauta pro výrobce kovových bižuterních komponentů. Reprezentuje v regionu početný, ale nedoceněný typ moderních dřevostaveb, ovlivněných v exteriéru a především v interiéru lidovým stavitelstvím, ale inspirovaných také turistickými a loveckými chatami. Dům se zachoval téměř beze změny včetně vybavení interiérů, které zahrnuje dřevěné intarzované obklady stropů, stěn i vestavěný nábytek.

NPÚ - IIIQ/2014
Liberec-Kristiánov, čp. 184, vila

Autor:

Liberec – Husova čp. 184, Liberec 5-Kristiánov

Vila vyprojektovaná renomovanou drážďanskou architektonickou kanceláří Lossow & Kühne a vystavěná v letech 1924–1925 pro Luize Holdinghausenovou navazuje na silné místní stavební tradice, vychází ze zdomácnělé barokizující moderny a soudobého neoklasicismu a reprezentuje tradicionalistickou polohu obytné architektury v Československu, jež tvořila protipól funkcionalismu. Luxusní a vysoce komfortní interiéry vily, včetně hygienického zařízení, na něž byl kladen velký důraz, jsou nevídaně autenticky zachované a dokládají vysoký obytný standard meziválečné architektury.

NPÚ - IIIQ/2014
Olomouc čp. 632, vila E. Hamburgera

Autor:

Olomouc – Vídeňská čp. 632, vila Eduarda Hamburgera

Vila postavená v roce 1895 ve stylu německé renesance pro podnikatele a předsedu olomoucké židovské obce Eduarda Hamburgera patří k nejluxusnějším, nejhodnotnějším a zároveň nejlépe zachovaným vilovým stavbám Olomouce. V interiérech se zachovaly secesní uměleckořemeslné prvky a štuková výzdoba s florálními motivy.

Více fotografií staveb najdete nahoře ve fotogalerii.

Komentáře

Načítám komentáře...

  • Architektura
  • Autor:
  • Vydáno:

Může vás zajímat

historie architektury památka

Doporučujeme

Hledáte spolehlivou firmu na sádrokartony?

Zadejte si poptávku v kategoriích: sádrokartony,architekt,stavby.
Najdeme Vám ověřené firmy a řemeslníky s referencemi od zákazníků jako například: Rekonstrukce koupelny, malířské práce, sádrokartonové podkroví, Půda v novém kabátě......., Sádrokartony, podlahy, izolace, zednické práce.