V roce 1950 jej navrhl Ellis Jacobs, žák slavného Franka Lloyda Wrighta. Postaven byl o deset let později, a to pravděpodobně i vlastními silami samotných majitelů. Dokládá to i při rekonstrukci nalezený dopis dcery majitelů, která o něm hovoří jako o „naší rodinou postaveném domě“.

Dům byl tehdy postaven na svou dobu neobvykle moderně. Pohledový beton se kombinoval s ocelí a dřevem. Hrubý průmyslový pocit z domu se ale postupem času vytrácel. Stěny byly natřeny, přetřeny a znovu přetřeny. Změnila se dispozice a dokonce si majitelé postavili nové křídlo, které původně v plánu nebylo – jde o ložnici majitelů.

Nyní se objevil dům na scéně znovu. Tentokrát s požadavkem nových majitelů na rekonstrukci a větší otevření domu vůči sobě samému i exteriéru. Práce se chopila kancelář Klopf Architecture. Ta se rozhodla, že vytvoří jakousi kombinaci uctívání původního návrhu s úpravami podle modernějšího záměru.

Základem bylo vylepšení technického zázemí domu. Třeba topení už dosloužilo a navíc – v ložnici majitelů dokonce ani nikdy nebylo! Stropy i stěny byly zatepleny, stejně jako velká okna shlížející na San Francisco Bay. Pak přišlo na řadu odhalení původního, co stojí za záchranu – dřevěný strop nebo velké betonové monolitické ohniště. Stejně tak byly odhaleny některé zdi na samou jejich podstatu, jak to bylo dříve.

Další dílo od Klopf Architecture

Následně byly upraveny jednotlivé části, které měly vyjít vstříc moderním požadavkům. Například je tu nová kuchyně, která se víc otevřela do obývací části, jak je to dnes moderní. Napojení kuchyně na obývací pokoj pak doplňuje venkovní BBQ posezení, takže při otevření velkých prosklených ploch vzniká jakási velká obývací plocha přesahující z vnitřku ven.

Dům je ve výsledku velmi citlivě upraven, a i když nejde o žádný přehnaně ohromný dům (má 180 m², tři ložnice, dvě koupelny a garáž), je to i přes odžité půlstoletí krásný dům pro rodinu.