Arnhem měl nádraží z roku 1950, které však technicky ani kapacitně nedostačovalo potřebám. V roce 2020 tu má být obslouženo více než 110 000 cestujících denně. Arnhem je důležitým železničním uzlem, odkud se rozebíhají tratě do Německa, Holandska i Belgie. Postupně budou upraveny další stanice na celém železničním koridoru - Rotterdam, Delft, Haag, Breda a Utrecht.
Foto: Frank Hanswijk
Stavba nového nádraží v Arnhemu není nijak nová myšlenka. Plánovala se celých dvacet let. Návrh vznikl v kanceláři UNStudia, které nechalo vzniknout už v roce 1996 netradičnímu konceptu, jaký nenajdete jinde ve světě. Propojení vnějšího a vnitřního světa tu totiž není tradičním způsobem – jen velkými prosklenými plochami. Tady se propojuje strop se zemí a naopak. Přechází mezi sebou ve velkých obloucích a to tak důmyslně, že centrální přestupní hala o ploše 21 750 m² nabízí rozpětí sloupů neuvěřitelných 60 m. Samozřejmě, že důvodem je i velmi neotřelá konstrukce. Upustilo se totiž od dnes tak klasického materiálu betonu. Byly využity ocelové pláty, a to způsobem, jakým se staví velké lodě. Struktura je tak výrazně lehčí. Tady musíme smeknout před zadavatelem stavby – ProRail BV, které nejenže vybraly velmi neotřelý design stanice, ale také nevyzkoušenou technologii.
Vše ale dopadlo perfektně a dnes má Arnhem dominantu města nikoli v bazilice nebo vysílači, ale v nádraží, kde jsou ale i obchody, kanceláře a dokonce i kino.
Foto: Frank Hanswijk
Pojďme se ale podívat na stavbu z poněkud větší dálky. Z ptačí perspektivy objevujeme, že trojité nádraží (vlaky, autobusy a městská hromadná doprava) plynule přecháze do krajiny. Je to dominanta, které si nikdo ani nevšimne, nestojí-li přímo před ní. Dokonce i svým konceptem pomáhá „umravnit“ vysoké kancelářské budovy ve svém závětří, včetně té, která se teprve plánuje.
Nádraží bylo otevřeno v listopadu roku 2015.
