Po Tugendhatu se otevírá další architektonická perla – dům Alfreda Löw-Beera

Vila Löw-Beer
Zvětšit fotografii
Foto: MgA. Tomáš Dittrich

Autor:

Brno se stává Mekkou úžasných staveb začátku dvacátého století. Po vile Tugendhat, Stiassni a Jurkovičově vile byla otevřena vila rodiny Löw-Beerových.

Nejmladší pobočka Muzea Brněnska je posledním článkem kvarteta brněnských vil, reprezentujících individuální rodinnou výstavbu v Brně na začátku 20. století a v období meziválečném. Nejznámější z nich, obdivovaná Vila Tugendhat, by přitom bez Vily Löw-Beer a jejích obyvatel nikdy nestála. S Alfredem a Marianne Löw-Beerovými tady prožila dětství jejich dcera Grete, později provdaná za Fritze Tugendhata. Díky jejím rodičům si manželé Tugendhatovi na horní části pozemku patřícího k Vile Löw-Beer postavili svůj moderní dům, dnes památku UNESCO.

Vila nad lužáneckým parkem byla postavena v letech 1903-1904 pro brněnského textilního továrníka Moritze Fuhrmanna. Domovem rodiny Löw-Beer se vila stala v roce 1913, kdy ji zakoupil židovský velkoprůmyslník a obchodník s textilem Alfred Löw-Beer (1872-1939). Zámožná židovská rodina Löw-Beerů pocházela původně z Boskovic, do Brna se Alfred přestěhoval s manželkou Mariannou a dětmi Maxem, Gretou a Hansem ze Svitávky. Horní část parcely své vily při ulici Černopolní věnoval Alfred Löw-Beer v roce 1929 své dceři Gretě, provdané Tugendhatové, pro stavbu rodinného domu. Ve 30. letech prošla Vila Löw-Beer částečnými stavebními úpravami, jejichž autorem byl vídeňský architekt židovského původu Rudolf Lothar Baumfeld.

V roce 1939 prchla rodina do Velké Británie, Alfred však zůstal v okupovaném Československu déle, aby zachránil co nejvíce z rodinného majetku. Když pak o Velikonocích roku 1939 pod cizí identitou utíkal z Československa, zemřel za nejasných okolností. Jeho tělo bylo nalezeno na železniční trati u Stříbra v okrese Tachov, tedy vlastně na hranicích protektorátu. Alfred Löw-Beer byl pod falešným jménem pochován ve Stříbře. Aby rodina zjistila, co se s tatínkem stalo, najala si agenta věhlasné MI5, Paula Dukese, který o svém pátrání po osudu Alfreda Löw-Beera dokonce vydal knihu. Zdali šlo o vraždu, sebevraždu, nebo nehodu, se však s jistotou prokázat nepodařilo.

Vila Löw-Beer od roku 1940 sloužila potřebám gestapa. Během osvobozování Brna pak byla vážně poničena. Dům byl poškozen několika přímými zásahy bomb a navíc jej gestapo před opuštěním zcela vydrancovalo. Škody podle odhadu z roku 1947 přesáhly jeden milion korun. Po roce 1946 byla nad objektem ustanovena národní správa, o osm let později se stal majetkem Československého státu. Od roku 1958 je vila nemovitou kulturní památkou. V letech 1962 až 2012 zde sídlil domov mládeže. Roku 2001 byla vila převedena do majetku Jihomoravského kraje, od roku 2012 je ve správě Muzea Brněnska.

Vila jako učebnice secese

Vila Löw-Beer
Foto: MgA. Tomáš Dittrich

Autor:

Jádro třítraktové dispozice Vily Löw-Beer tvoří centrální hala s horním prosvětlením. V pravé ose uličního průčelí se nachází hlavní vstup do budovy – průjezdu. Uliční i zahradní průčelí jsou vyzdobena rostlinným štukovým dekorem. Obdobný se opakuje i na stěnách a stropech v interiérech včetně truhlářských konstrukcí. Secesní rostlinné motivy zdobí také původní keramické dlaždice RAKO v dolním a horním foyer a na litinovém zábradlí vstupního schodiště. Keramická dlažba RAKO české výroby pocházející pravděpodobně již z přelomu minulého století zde vydržela nezakrytá bez poškození od doby Alfreda Löw-Beera, přes období okupace, poválečná léta včetně fungování domova mládeže, až do dnešních dnů.

Unikátní zábradlí odkryla až rekonstrukce

Největší část domu tvoří reprezentativní schodišťová hala. Monumentálnost hale dodává přirozené denní světlo, které tam díky velkému střešnímu světlíku prochází. Večer halu prosvětluje lampa umístěná nad ozdobným sklem světlíku. V obývací části haly upoutá pozornost především mohutný mramorový krb. Dílo podle návrhu architekta Rudolfa Lothara Baumfelda pochází z 30. let a jeho zajímavostí je i to, že nemá komín, je plynový. Před krbem se nacházel sedací nábytek, který se však nedochoval. Jediným původním kusem nábytku v hale, ale bohužel i v celém domě, je napevno umístěná umyvadlová skříňka v jídelní části haly. Z jídelny lze projít do knihovny s pracovnou a na terasu, odkud je nádherný výhled do zahrady.

Vila Löw-Beer
Foto: MgA. Tomáš Dittrich

Autor:

Z boční části haly vede prostorné schodiště do patra domu. Masivní secesní zábradlí z jilmu s motivem šištic je zcela zachovalé a původní. Bylo totiž odkryto až při nedávné rekonstrukci. Kde se v 1. patře nacházela původní koupelna, napoví při rekonstrukci odkrytý fragment původní výmalby z počátku 20. století s motivem keramických obkladů. Pro telefon byla určená žulová deska na ochozu v patře vily. Okno ložnice manželů Löw-Beerových s krásným výhledem na Vilu Tungedhat upoutá zlatým rámem. I když jde o repliku, faktem je, že původní rám byl skutečně opatřený zlatými plátky. Technickou zajímavostí je systém vytápění a chlazení, který v zimě přiváděl teplý vzduch do všech místností a v létě zajišťoval větrání.

V současnosti je ve Vile Löw-Beer instalována expozice pod názvem „Svět brněnské buržoazie mezi Löw-Beer a Tugendhat“, která obsahově zahrnuje dějiny architektury a životní styl měšťanstva v Brně v období od 2. poloviny 19. století až do poloviny století 20., a také peripetie, jimiž prošly Vila Löw-Beer a Vila Tugendhat poté, kdy je rodina byla nucena opustit.

Komentáře

Načítám komentáře...

  • Architektura
  • Autor:
  • Vydáno:

Může vás zajímat

česká architektura historie

Doporučujeme

Hledáte dobrou firmu na návrh a realizaci interiéru?

Zadejte si poptávku v kategoriích: <a href="http://www.nejremeslnici.cz/c/navrhy-a-realizace-interieru-894">návrhy a realizace interiérů</a>,<a href="http://www.nejremeslnici.cz/c/architekt-92">architekt</a>.
Najdeme Vám ověřené firmy a řemeslníky s referencemi od zákazníků jako například: Pokojíček pro syna, Návrh dětského pokoje, Návrh interiéru.