Podívejme se do Genesis, knihy přísloví (8:34-36). Personifikovaná moudrost zde praví:

Blaze tomu, kdo naslouchá mi, tomu, kdo v mých branách denně bdí, tomu, kdo čeká u mých veřejí! Kdo mě nalezl, nalezl život, Hospodinovou přízní se nechal zahrnout. Kdo však mě míjí, škodí své vlastní duši, kdo mě nenávidí, je smrti milencem.

Judaismus je tedy už ze svého principu náboženstvím, které uznává moudrost a vzdělanost a dokonce ji i vyžaduje. Moudrost, která vyplývá z poznání světa a ne jen z poznání boha. Moudrost, která dokáže udělat svět lepším. A to jsou principy, které se s těmi univerzitními přece slučují. Navíc svoboda náboženství, jeho pluralita a otevřenost demontují hradby podezření i nenávisti.

A tak Drexelova univerzita dokáže dekapitovat předsudky a pomocí moderní architektury ještě zvýšit svou prestiž. A architektura je to, co zde chceme vyzdvihnout. Autorem je Stanley Saitowitz z Natoma Architects, který použil prokládanou cihelnou fasádu s velkými svislými okny. Připomíná vám rozčlenění fasády něco? Vzdáleně byste mohli klidně říct, že jde o tvar klasického židovského svícnu memory. Je to symbol. Stejně jako cihly. Symbol, který vychází také ze Starého zákona a šacharitu.

Vnitřek domu je pak multiúčelový. Je zde samozřejmě modlitební místnost, ale to je jen malá část celého komplexu. Jsou zde studovny, přednáškové sály, místa na relaxaci i zamyšlení. Amfiteátr a auditorium jsou místem setkávání.