To byl první a zásadní předpoklad k tomu, co postavit. Další byl o tom, aby byl účelný a jednoduchý. Když se řekne minimalismus, má to být synonymem toho, co tu vyroste. Žádné zbytečné ozdoby. Beton, pravé úhly, ochrana před sluncem, a přitom spojení s olivovým hájem.

A tak dvě betonové desky lomené do tvaru stejné velikosti vymezují dům, který je mezi nimi. Přesahují o kus, takže vzniká kolem celého domu pochozí terasa, která zastiňuje interiér před místním palčivým sluncem.

Dům má dvě hlavní osy – ta jedna protíná jedno křídlo s veřejnými místnostmi – velkým obývacím pokojem, kuchyní, jídelnou. Druhá, kolmá, pak definuje křídlo se soukromými ložnicemi naskládanými za sebe. Čtyři ložnice, tři koupelny a pracovní kout. K tomu dlouhá obslužná chodba. Nikde žádná ozdoba. Tou jsou velká okna od podlahy ke stropu a na nich závěsy. Jediný kus, kde není pravý úhel. Vlají ve větru, když se okna otevřou naplno, aby interiér větral.

Zajímavým detailem jsou i rozměrné vstupní dveře. Ty jsou extrémně široké, ale jejich osa otáčení není na hraně, ale přibližně v jedné třetině.

  • Autor: Bruno Dias
  • Foto: Hugo Santos Silva