Podmínkou bylo nijak neměnit objemy rozestavěných domů. Takže nic navíc, ani nic méně. A tak vznikly tři domy pro návštěvníky, které vykazují všechny typické prvky místní architektury, ale zároveň mají něco navíc. Mají svůj jednoduchý charakter a k tomu přídavkem drobné nápady.

Přestavba penzionu byla tedy ve výsledku jednoduchá. Ostatně ani domy nemají kuchyni nebo jídelnu. Tyto prostory jsou společné, stejně jako vinotéka. Domy ve spodní části byly obloženy místním kamenem, kterého je v okolí více než dost. Nad ním je zateplená kostka s různě barevnou fasádou, která reflektuje polohu domu – teplejší barvy jsou na severu, chladnější na východě a západě. Okenní otvory jsou zarámovány v šedém mramoru. K domům nakonec přibyly přece jen přístavky – vnější schody, které vyloučily potřebu omezení vnitřního prostoru jejich stavbou.

Interiéry jsou velmi jednoduché. Různé podlahy oddělují různé typy místností. Velmi netradiční jsou pak vnitřní okenice, které se dají různě otevírat, a pouštět tak do interiéru světlo. Jsou barevné, takže vytvářejí vlastně jakési kubistické umění.