Víte že…

Le Lignon je urbanistický projekt ze šedesátých let minulého století, kde architekt Georges Addor navrhl a následně postavil nejdelší bytový komplex na světě. Má na délku víc než jeden kilometr a je v něm 2780 bytových jednotek. Součástí dlouhého domu je i škola a nemocnice.

Park je plný zajímavých míst. Jsou tu lavičky, místa na grilování, ale i hrací plochy, dětská hřiště. Prostě je to park, který žije. Nábřeží, jak má být. Jenže často se zapomíná, že všichni ti lidé, kteří se ve velkých parcích pohybují, také potřebují zázemí. Potřebují místo, kam se schovat, když prší, kam si zajít na toaletu, ale třeba i kde si ohřát jídlo pro miminka apod. Lignon ale na tuhle drobnost nezapomněl. Vytvořil uprostřed parku nádherné zázemí, kterému dnes nikdo neřekne jinak než Jardin Robinson.

Autorem je ženevské studio Stendardo Menningen Architectes, které muselo využít vcelku nevýhodný prostor mezi nábřežní cestou, školou a dětským hřištěm. A to navíc v prudkém svahu.

Architekti se ale s místem poprali skvěle. Využili ho naprosto ideálně. Vznikl prostor, který zapadá do celého konceptu parku. Dům je obložený dřevem a navíc jeho konstrukce využívá šikmých dřevěných konzolí. Pochozí střecha je pak ohraničena svislými jednotlivými dřevěnými sloupky. Celý dům tak vypadá přirozeně, jako kdyby sám vyrostl.

Interiér je také kompletně obložený dřevem. Je tu místo pro výstavy, jsou zde toalety i velká kuchyně, když se zde konají městské akce. A že jich je. Stejně tak tu mohou maminky posedět a kontrolovat děti na hřišti. A když je ošklivo, děti mohou řádit i vevnitř. Součástí schodiště je skluzavka.