Zadání majitelů bylo o tom, že stromy musí zůstat a dům má být moderní. Tyto požadavky tvůrci z Iglesias Leenders Bylois Architecten splnili na jedničku. Dům je vetknut mezi stromy. Rozdělením hmoty se vytvořil dojem, jako by se mezi stromy proplétal. Tvrdé hranaté tvary přitom nepůsobí díky přírodě tak násilně. Jsou zjemněny a ve stínu stromů, které nenechají fasádu nehnutou. Slunce vykresluje v každou chvíli na hmotu domu nové a nové obrazce. Červená cihla navíc má tu vlastnost, že za šera silně ztmavne (všimli jste si například, že červená je za šera hůř vidět než černá?) a za slunečního svitu vytáhne vysoký kontrast vůči okolí.

Volba cihelného zdiva byla jasná. Jde o tradiční místní materiál a v okolí jsou tak postaveny prakticky všechny domy. Jemné maltové spáry jsou přiznány. Nic se nelepí nadoraz, zachovává se tradice.

Zajímavá je také kompozice domu. Hlavně vložení oken. Do ulice vedou dvě ohromná okna. Obě však zachovávají soukromí majitelů. To, které je v nižším poschodí, je vysoko, takže světlo posílá do interiéru shora. V horním patře se mohl parapet už snížit na úroveň, která stále zachová intimitu, a přitom nechá vyniknout i to, co je za oknem – ohromnou knihovnu.

Směrem do zahrady zaujme v prvním patře průběžný pás s okny a balkonem horních obytných pokojů, kde se proti slunci brání jednoduchými dřevěnými slunolamy. Jak prosté, a přitom účinné.

  • Projekt: House VI
  • Autor a zdroj: Iglesias Leenders Bylois Architecten
  • Foto: Philippe Van Gelooven a Bieke Claessens