Původní dřevěné domy měly tři různé výškové úrovně. Ty separovaly jednotlivé části od sebe a definovaly i dům samotný. Nový dům to má stejně. V jeho útrobách se prostor člení výškově do úrovní, ovšem prostory jsou propojené a dělení je jen vizuální - schody, prahy…

Ovšem dům původní a nový nelze vůbec srovnávat. Původní dřevostavba měla sedlovou střechu, malá okna kvůli únikům tepla a standardní konstrukci stěn.

Nový dům je kvádr s plochou střechou a velmi rozměrnými okny, která nechávají kooperovat interiér a okolní les v jednom celku. Zároveň všechny technologie dokázaly i přes bohaté prosklení výrazně snížit potřebu vytápění, i když se pohybujeme v oblasti, kde je velmi chladno. Povrch domu je opláštěn cedrovým dřevem, které postupem času bude mít stejnou barvu jako kůra stromů v okolních lesích.

Kvádr s celistvým prostorem

Pojďme se podívat dovnitř. Co je tam, vlastně už předjímá exteriér, kdy garáž nemá vrata a jde jen o otevřenou díru do domu, vstupy jsou vymalovány bílou barvou a je to jakési prolnutí vnějšího a vnitřního světa. Uvnitř je totiž jeden velký interiér. Prostor pro dva lidi, kteří nepotřebují mít nějaké velké soukromí. Naopak. Cení si otevřeného prostoru a otevřenosti. Takže jediným uzavřeným místem je ložnice, která má dveře. Jinak je tu výše zmíněné členění do horizontálních sekcí. Vše je propojené a prostorné. Přispívají k tomu i okna v černých rámech a čistě bílá výmalba.

  • Autor a zdroj: SHED Architecture & Design
  • Foto: Maxime Brouillet