A jak vlastně to chodí v případě úmrtí účastníka stavebního spoření? Tak taková otázka se může zdát trochu morbidní, ale život je jedna velká hra a nikdo nemůže vědět, kdy z této hry vypadne. Snad právě proto se tato otázka dotýká i stavebního spoření. Každá otázka má i svou odpověď a ta je nyní tady. V případě úmrtí účastníka stavebního spoření přecházejí práva a povinnosti vyplývající ze stavebního spoření na pozůstalého manžela. Ten musí stavební spořitelně však nejprve předložit kopii úmrtního listu. Není-li pozůstalým manžel, jsou práva a povinnosti vyplývající ze stavebního spoření součástí dědictví jen tehdy, dohodnou-li se dědicové v dohodě o vypořádání dědictví, že práva a povinnosti ze stavebního spoření převezme jeden z dědiců. Svoji vůli musí doložit notářsky ověřeným zápisem. Když se však dědicové nedohodnou, zaniká smlouva dnem úmrtí zůstavitele. V dědickém řízení se vypořádává pouze uspořená částka včetně úroků a poměrné částky státní podpory, a to vše ke dni úmrtí účastníka. Když se stane například jediným dědicem syn, tak na základě pravomocného usnesení soudu se stane účastníkem stavebního spoření. Přejdou tak na něj všechna práva a povinnosti ze stavebního spoření otce, nevyjímaje pokračující nárok na státní podporu, i v takovém případě, že sám má uzavřenou smlouvu s nárokem na státní podporu. Zde jde o výjimku z pravidla, že účast stavebního spoření může mít pouze jednu smlouvu se státní podporou. Tak taková je odpověď na ne příliš příjemnou otázku.