Každý z nás se jistě již setkal s výrazem, který si nedovedl vysvětlit nebo neznal jeho pravý a přesný význam. A co si budeme povídat v oblasti spoření a hypoték či v oblasti stavebnictví je pro laika takových výrazů mnoho. Neznalost některých výrazů je však značně nebezpečná a může nás zahnat do úzké uličky a právě proto je zde přehled těch nejužívanějších výrazů k objasnění. Začneme hned od začátku a to písmenem A. A pod tímto písmenem tu máme například ANUITNÍ SPLÁCENÍ ÚVĚRU. Což znamená, že v případě anuitního splácení dochází současně k umořování úvěru i k platbě úroků. Výše anuity se během doby splácení obvykle nemění, ke změně dochází jen v její struktuře z hlediska podílu připadajícího na úmor a úrok. Setkáme-li se s výrazem BONITA, setkáme se vlastně s vyjádřením o úvěrovatelnosti osoby nebo firmy žádající o úvěr. Což je důležité především pro ověření z hlediska budoucí schopnosti splácet úvěr včetně úroků. Prověření bonity je tedy hodně důležité pro spořitelny. Dále zde máme BYTOVOU NEMOVITOST, jejíž přesnější definice obsahuje zákon č. 72/94 Sb. z 1. 5. 1994. O té tedy jen krátce. Bytovou nemovitostí se rozumí bytová jednotka, tedy soubor místností a prostorů pod společným uzavřením, který svým funkčním a s tavebně-technickým uspořádáním splňuje požadavky na trvalé bydlení. Dále se tím rozumí rodinný dům – nemovitost, která svým uspořádáním odpovídá požadavku na rodinné bydlení a je v ní více než polovina podlahové plochy všech místností určena k bydlení. Může mít nejvýše 3 samostatné bytové jednotky a nejvýše 2 nadzemní podlaží a podkroví. Rovněž je tím rozuměn nájemní dům, činžovní dům, ve kterém převažuje funkce bydlení. A dostáváme se k DLUŽNÍMU ÚPISU (DLUHOPIS), což není nic jiného než písemný závazek dlužníka zaplatit věřiteli určitou peněžní částku včetně úroků ve stanoveném termínu. Dlužní úpis musí mít podpisy úředně ověřené. K dluhopisu patří i DLUŽNÍK. Dlužníkem je rozuměn subjekt úvěru, fyzická nebo právnická osoba, která je povinna věřiteli splatit poskytnutou finanční částku včetně úroků. Subjektem úvěru (meziúvěru, překlenovacího úvěru) ze stavebního spoření může být fyzická osoba s trvalým pobytem v ČR a s přiděleným rodným číslem, dále právnická osoba s přiděleným IČO a sídlem v ČR, která má uzavřenou smlouvu o stavebním spoření a splnila předpoklady pro poskytnutí úvěru (meziúvěru, překlenovacího úvěru). Půjčenému finančnímu obnosu, ze kterého jsou věřiteli placeny určité částky (úroky) se nazývá jednoduše JISTINA. Nyní přeskočíme na písmeno M a výraz MIMOŘÁDNÉ VKLADY. Což znamená, že účastník stavebního spoření kromě pravidelných vkladů může kdykoliv v průběhu spoření většinou uskutečňovat mimořádné vklady bez oznámení spořitelně. Stavební spoření je možné si tak předspořit na několik let dopředu. Většinou spoříme, abychom si dopomohli k nějaké té naší NEMOVITOSTI, tedy pozemku a jakékoliv stavbě pěvně spojené se zemí. Každá nemovitost musí být zaznamenána v katastru nemovitostí. P. A., neboli PER ANNUM znamená za rok, na roční bázi. V procentech vyjádřená úroková sazba p. a. znamená výši úroku v procentech z určené částky za jeden rok. POUŽITÍ PROSTŘEDKŮ PŘI ČERPÁNÍ ÚVĚRU ZE STAVEBNÍHO SPOŘENÍ se liší podle doby, která uplynula od uzavření smlouvy. Klíčový význam má hranice pěti let (dáno zákonem o stavebním spoření). Proto se rozlišuje použití prostředků do pěti let a po pěti letech. POUŽITÍ PROSTŘEDKŮ DO PĚTI LET OD POČÁTKU SMLOUVY, tedy u smluv uzavřených do 30.6.1995, čerpá-li účastník úvěr ze stavebního spoření, pak musí být použity účelově pouze prostředky získané úvěrem. Použití ostatních prostředků je libovolné (dle Zákona o stavebním spoření č. 96/1993 Sb.). A rovněž u smluv uzavřených po 30.6.1995, kde veškeré prostředky ze stavebního spoření musí být použity na řešení bytových potřeb (dle novely Zákona o stavebním spoření č. 96/1993 Sb. platně od 1.7.1995). POUŽITÍ PROSTŘEDKŮ PO PĚTI LETECH OD POČÁTKU SMLOUVY - jejich použití je již zcela libovolné, na řešení bytových potřeb musí být použit však pouze úvěr. PŘIDĚLENÍM CÍLOVÉ ČÁSTKY se rozumí uvolnění částky pro potřebu účastníka stavebního spoření. ROZHODNÝ DEN ZHODNOCENÍ nastává v poslední den v měsíci, který předchází tři měsíce přidělovacímu období. A opět z jiného soudku. RUČITEL - osoba zavazující se uspokojit pohledávky věřitele v případě, že tak neučiní dlužník. SPOLUVLASTNICTVÍ je podílové nebo bezpodílové. Bezpodílové spoluvlastnictví vzniká po uzavření manželství mezi manžely. V bezpodílovém vlastnictví manželů je vše, co může být předmětem vlastnictví a co bylo nabyto některým z manželů za trvání manželství, s výjimkou věcí získaných dědictvím nebo darem, a rovněž věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě nebo výkonu povolání jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednomu z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství anebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka. U podílového spoluvlastnictví, vyjadřuje podíl míru, jakou se spoluvlastníci podílejí na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví ke společné věci. Není-li právním předpisem stanoveno nebo účastníky jinak dohodnuto, podíly všech spoluvlastníků jsou rovnocenné. VĚCNÝM BŘEMENEM máme namysli vše, co je vyznačeno ve výpisu z katastru nemovitostí v oddělení „C“. Vždy se váže k nemovitosti. Například nájemník smí užívat objekt na dožití, překupní právo na danou nemovitost atd.. ZÁKONNÝM ZÁSTUPCEM se může stát rodič nebo osoba soudně určená. Pokud dáme nemovitost do zástavy, má právo spořitelna uplatnit tzv. ZÁSTAVNÍ PRÁVO při neplnění podmínek stanovených spořitelnou klientovi dle zástavní smlouvy a objekt prodat. Toto právo se vždy váže k nemovitosti nebo pohledávce. Trvá tak dlouho, dokud nemovitost nezanikne nebo dokud pohledávka nebude uhrazena, potom zástavní právo zaniká (o vymazání zástavního práva z katastru nemovitosti se musí vždy požádat). ZDANĚNÍ je daňová povinnost ukládaná fyzickým i právnickým osobám zákonem č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů ve svém pozdějším znění. Zákon o dani z příjmů má však výjimky. V §4 osvobozuje od daně z příjmů úroky z vkladů ze stavebního spoření včetně úroků ze státní podpory fyzických osob. Na právnické osoby se tato výjimka však nevztahuje. Celkovému finančnímu vyjádření ceny nemovitosti (domu, pozemku) znalcem, který je jmenován předsedou krajského soudu je nazýváno ZNALECKÝ POSUDEK. ŽIVOTNÍ MINIMUM zahrnuje částku k zajištění nezbytných nákladů na domácnost a částku k zajištění výživy a ostatních osobních potřeb členů rodiny. K významu životního minima není již co dodávat, neboť s tímto výrazem se můžeme setkat dnes a denně. A jelikož jsme se dostali obrovskými skoky až k písmenu Ž, je na čase skončit.