Smlouvy, které upravují vztahy mezi partnery, mohou mít různý obsah a formu. Záleží na investorovi, jakou míru pravomoci svěří svým partnerům. Vytváří se tak určitý systém smluvních vztahů mezi objednatelem (investorem)a zhotoviteli (dodavatelem, projektantem). Nejčastěji se jedná o tyto systémy, jediného dodavatele, hlavního dodavatele, přímých dodavatelů, nebo vyššího dodavatele. Funkčnost každého ze systémů je závislá především na kvalitě uzavřených smluv. Čím větší pravomoci si investor ponechá, tím bude mít větší šanci ovlivňovat průběh výstavby, ale též bude mít větší odpovědnost a riziko spojené s výstavbou. Věnovat péči každému slovu uvedenému ve smlouvě se bohatě vyplatí všem partnerům. Podle systému smluvních vztahů investor uzavírá zpravidla smlouvy o dílo ve smyslu obchodního zákoníku č. 513/91 Sb- (§ 536 a následující), a to jednu smlouvu s dodavatelem v systému jediného dodavatele, dvě smlouvy s hlavním dodavatelem a s projektantem v systému hlavního dodavatele, tři a více smluv s více dodavateli a s projektantem v systému vyššího dodavatele a systému přímých dodavatelů. Sestavení smlouvy o dílo by měl investor raději přenechat odborníkovi, nebo s ním její znění alespoň konzultovat. Ideální by byla osoba, která je odborníkem v obchodním, stavebním a cenovém právu. Protože tak široké spektrum znalostí vyžaduje týmovou práci, poskytují tyto služby většinou odborné ústavy či poradenské firmy, které mají příslušné odborníky. Každá smlouva o dílo musí respektovat tzv. kogentní ustanovení obchodního zákoníku a může přihlížet k ustanovením dispozitivním. Pokud nepostačují ustanovení obchodního zákoníku, je nutné prostudovat obecnější právní normu - občanský zákoník č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Text smlouvy, který oba partneři podepíší, je závazný. Pokud je smlouva důkladně propracována po právní stránce, je vyloučen vznik sporů mezi účastníky výstavby v průběhu realizace stavebního díla.