Ministerstvo práce a sociálních věcí momentálně uvažuje nad změnou systému poskytování státní podpory při stavebním spoření. Systém státní podpory by se pak změnil v neprospěch občanů, kteří ušetřené prostředky nevyužijí k bytovým účelům. Podle Ministerstva není totiž průkazné, kolik lidí využije naspořených peněz, včetně prémie, k pořízení bytu. Proto tedy uvažuje nad tím, že by plnou výši prémie ze stavebního spoření (4500 korun ročně), měli dostávat jen ti občané, kteří prokáží, že získané prostředky skutečně využijí na bytové účely. První možnost k uzavření stavebního spoření jsme jako čeští občané získali v roce 1993 a ještě v jeho průběhu této možnosti využilo 206 tisíc občanů. O dva roky později již smlouvu o stavebním spoření mělo 1,1 milionu občanů, no a koncem minulého roku touto formou již spořilo 2,37 milionu lidí. Ke 31.12.1998 celková výše vkladů ve stavebních spořitelnách dosáhla skoro 82 miliard korun. Loni k podpoře stavebního spoření vynaložil stát 5 miliard korun. Na tento rok by to mělo být 6,25 miliard korun, což jsou 43 procenta z celkové sumy, kterou státní rozpočet letos uvolní na podporu bydlení. Pokud by zmíněnou část 6,25 miliard vložil přímo do stavebnictví, dalo by se za ně ihned postavit nejméně šest tisíc bytů. Je pravdou, že pro mnoho klientů stavební spoření představuje jen nejvýhodnější a nejjistější formu spoření (uvádí se tak v materiálu nazvaném Aktuální stav bydlení a bytové politiky, zpracovaném na Ministerstvu práce a sociálních věcí). Podle uvedeného materiálu by bylo prý možné stavební spoření více přiblížit bytovým účelům tím, že by se zvýšila cílová prémie o 15 % jen těm klientům, kteří investují do výstavby bytu, ale je též pravdou, že tím by se zvýšil i objem potřebných státních prostředků. Proto by bylo z tohoto důvodu vhodnější zákon o stavebním spoření upravit tak, aby plnou prémii získali pouze ti klienti, kteří prokáží, že prostředky získané stavebním spořením skutečně využijí k bytovým účelům, ostatní by též získali prémii, sice nižší, ale stále ještě vyšší než činí běžný úrok z vkladu. Pak by takto uspořené prostředky mohl státní rozpočet využít lépe, např. při výstavbě nájemních bytů. Takovéto změny by se však vztahovaly jen k nově uzavřeným smlouvám. Materiál dodává, že se o tomto návrhu bude uvažovat co možná nejrychleji. Lze totiž předpokládat, že se stavebního spoření v ČR mohou cílově účastnit až čtyři miliony lidí. Výhody stavebního spoření nespočívají jen ve státním příspěvku k úroku, ale též v možnosti získat výhodně úročenou půjčku nebo překlenovací úvěr. Takovéto půjčky spojené se stavebním spořením lze však využít pouze na bytové účely, a to buď na získání nového bytu, rekonstrukce či na privatizaci stávajícího bytového fondu.