Máte vlastní stavební spoření? Uvažujete o jeho zřízení? Nebo vám v současné době jedna smlouva končí a vy pomýšlíte na novou? Ať už je to tak či onak, situace na trhu se stavebním spořením se stále vyvíjí a vždy se hodí dobře se v ní vyznat. Stavební spoření je jeden z nejoblíbenějších spořících produktů na našem trhu a jen málo rodin odolalo a alespoň jedno si dosud nezaložilo. V některých domácnostech už dokonce spoří všichni od dědečka až po nejmladší vnučku a kdyby to šlo, založili by účet i svému kokršpanělovi – natolik se to díky 25% státní podpoře vyplatí. Ve stavebním spoření prý Česká republika dokonce drží evropské prvenství. V loňském roce uzavřela průměrně 110 nových smluv na 1000 obyvatel, tedy 1,1 milionu smluv celkově. A letos zřejmě bude výsledek ještě lepší. Už za prvních devět měsíců bylo uzavřeno dalších 1,02 milionu smluv a tento počet ještě do konce roku určitě vzroste. Už teď je tedy téměř jasné, že v letošním roce překročí celkový počet klientů stavebních spořitelen 4 miliony, to znamená, že vlastní stavební spoření bude mít 40% všech obyvatel. Odborníci navíc tvrdí, že tento podíl bude postupem času dále stoupat a ustálí se někde na 50%. To už je docela úctyhodné číslo, že ano? Celé toto nesmírné množství klientů u nás obsluhuje pouze šest stavebních spořitelen, většinou dceřinných společností našich velkých bankovních ústavů. Protože mají relativně dlouhé a někdy i podobné názvy, zvykly si být označovány svým symbolem, který má vždy rozptýlit všechny případné pochybnosti nejistého klienta. A tak tu máme spoření s liškou, s buřinkou, s modrou pyramidou, se „specialistou na stavební spoření“… přímo z toho dýchá rodinná atmosféra. Suverénně největší ze spořitelen je Českomoravská stavební spořitelna, tedy dobře známé „spoření s liškou“. Nejenže je tato spořitelna největší, ale společně s Raiffeisen stavební spořitelnou je i nejstarší. Ačkoliv porovnávat „stáří“ v tomto případě asi nemá příliš význam, protože všech šest spořitelen zahájilo svou činnost během let 1993 a 1994, s minimálními časovými odstupy. ČMSS má v dnes více než 1,5 milionu klientů a poskytuje přibližně 45% všech úvěrů ze stavebního spoření. Většinově ji vlastní Československá obchodní banka a zbývající podíl v ní má německá Bausparkasse Schwäbisch Hall. Druhá největší je Stavební spořitelna České spořitelny, která má ve svém logu buřinku, a stará se přibližně o 1 milion klientů. Na záda jí dýchá Všeobecná stavební spořitelna Komerční banky, která si však raději „mezi svými“ nechává říkat Modrá pyramida. Ta za prvních devět měsíců tohoto roku dokonce ČS-ST předehnala v celkovém objemu cílových částek nových smluv, ale ČS-ST těchto smluv uzavřela celkově více, přestože znějí na menší cílové částky. Zbylou trojici menších spořitelen tvoří Raiffeisen stavební spořitelna, Hypo stavební spořitelna a Wüstenrot stavební spořitelna. Všechny tři dohromady zatím za letošní rok uzavřely jen o málo více nových smluv než ČS-ST, získaly přibližně 220 000 nových klientů. Přitom ČMSS jich za letošek získala více než 400 000. Nejmenší Wüstenrot vede účty pouze 7% všech spořitelů a poskytuje jen 0,5% z celkového počtu úvěrů. Že se ve stavebním spoření točí velké peníze, ze kterých každému něco kápne, dokazují mimo jiné i údaje o státní podpoře a o úvěrech. Za sedm let, co u nás stavební spoření funguje, bylo totiž klientům od státu připsáno 35 miliard Kč, z toho jen za loňský rok 8,8 miliardy Kč. Navíc banky za příznivé úroky (pohybují se mezi 5 a 6%) rozpůjčovaly celých 57 miliard Kč. No, nevyužijte potom tak lákavé nabídky! -Sylva Indrová-