V poslední době se v médiích objevují zprávy, že nad dosavadní podobou stavebního spoření se začínají pomalinku stahovat černé mraky (viz také článek Státní rozpočet bude potřebovat víc peněz na stavební spoření). Je o něj totiž tak veliký zájem, že stát přestává mít peníze na výplaty státních podpor. Je pravděpodobné, že v budoucnu dojde k jistým úpravám, které poněkud ulehčí státnímu rozpočtu a zároveň určitě omezí dnešní všeobecnou výhodnost spoření. O co jde? V současné době patří stavební spoření mezi nejvýhodnější způsoby zhodnocení volných finančních prostředků. A to jak pro klienty, kteří hodlají využít naspořených částek pro investici do bydlení, tak i pro ty, kteří chtějí peněz využít na jiné účely. Proto nových smluv stále přibývá a stát musí vyplácet stále vyšší částky na státních podporách. To ovšem představuje velikou zátěž pro státní rozpočet. Státní podpora ve výši 25% (max. však 4500 Kč) je dosti úctyhodná a v reálných podmínkách to pro stát znamená, že např. za loňský rok musel na každou smlouvu vyplatit v průměru 2755 Kč. Celkově to pak činilo 7,7 mld. Kč. Jenže letos to pro stát vychází „ještě hůř“. V rozpočtu se počítalo s celkovou sumou 8,9 mld. Kč, ale tato částka byla vyčerpána už v září a v současné době se ministerstvo financí potýká s problémem, jak zajistit zdroje pro dalších předpokládaných 400 milionů Kč, které budou spořitelny do konce roku s největší pravděpodobností na státu vyžadovat. Navíc to vypadá, že nápor nových klientů jen tak neustane. V letošním roce celkový počet klientů stavebních spořitelen definitivně překročil hranici 4 milionů osob a odborníci tvrdí, že vzestup se v budoucnu zastaví až někde na 5 nebo 6 milionech. Už dnes se proto mluví o tom, že příští rok budou prostředky na podporu stavebního spoření ještě vyšší - měly by činit dokonce 11 mld. Kč. Co s tím? Je jasné, že takhle to nemůže jít donekonečna. Růst veřejných výdajů je trnem v oku nejen opozičním politikům, ale i některým mezinárodním institucím. Navíc si všichni stěžují na to, že stavební spoření má jen malý efekt na zlepšování bytové situace v České republice a stává se v podstatě jen státem dotovaným spořením pro širokou veřejnost. Proto je pravděpodobné, že dojde ke změnám. Jde jen o to, jaké budou a kdy se začnou realizovat. Jako nejpravděpodobnější varianta se za dnešní situace jeví možnost užšího navázání stavebního spoření na skutečné stavební účely. Dnes to platí jen pro poskytování úvěrů ze spoření, s uspořenou částkou si však člověk může dělat „co chce“. Díky podmínce užití spoření výhradně na potřeby bydlení by jistě odpadla část klientů a navíc by stavební spoření skutečně plnilo účel, kvůli kterému bylo zřízeno. Další možností je prodloužení spořícího cyklu. Klient by pro získání státní podpory musel spořit např. 7 let a tím by se také jistě odradila část klientů hledajících pouze výhodné zhodnocení volných finančních prostředků. Vždyť už dnes je dlouhodobost spoření jedním z hlavních argumentů jeho nemnohých odpůrců. Podobné opatření už platí např. na Slovensku, ovšem zde je cyklus šestiletý. Asi nejméně populární, avšak také možnou změnou by bylo snížení státní podpory ke stavebnímu spoření. Díky tomuto kroku by jednak určitě došlo k odlivu klientů, jednak by se přímo státní rozpočet zbavil nepřiměřené zátěže. Na druhou stranu je tu však riziko, že by došlo k příliš velkému úbytku klientů a systém by se zhroutil. Princip stavebního spoření je totiž založen na tom, že pouze část klientů žádá o úvěr a část klientů pouze spoří – z jimi poskytnutých prostředků se pak mohou úvěry poskytovat. Také je možné, že stát bude kompenzovat omezení ve stavebním spoření vyšší podporou jiných produktů týkajících se bydlení – např. hypoték, zvýhodněných státních půjček na bydlení apod. Jak to tak tedy vypadá, bývalým „přátelským klientům“ (klientům, kteří nečerpali úvěr, pouze spořili, a do letošního roku byli i úrokově podporováni – viz článek Změny ve stavebním spoření) a klientům, kteří budou chtít peníze využít na jiné než bytové účely, se spoření zkomplikuje. Každopádně se však změn zřejmě nemusíme obávat v nejbližší době. Půjde totiž o tak nepopulární opatření, že se do nich vláda jistě nebude pouštět před volbami. Proto můžeme očekávat, že pokud se situace začne nějak vyvíjet, stane se tak nejdříve v průběhu druhé poloviny příštího roku. -Sylva Indrová-