Možnost nabývání nemovitostí na území české republiky je upravena devizovým zákonem. Dle terminologie tohoto právního předpisu je nutno rozlišovat a přesně vymezit pojmy tuzemec a cizozemec. Tuzemcem se pro účely devizového zákona rozumí fyzická osoba s trvalým pobytem v tuzemsku (v na území České republiky) nebo právnická osoba se sídlem v tuzemsku. Osoba cizozemce je potom vymezena negativně a je jím fyzická nebo právnická osoba, která nesplňuje podmínku trvalého pobytu nebo sídla na území České republiky. Nabývání nemovitostí cizozemcem na uzemí naší republiky upravuje § 17 zmiňovaného zákona. Cizozemec, který není občanem České republiky, může nabývat vlastnické právo k nemovitostem v České republice, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak, pouze zákonem stanovenými způsoby. A to děděním nebo pro účely diplomatického zastoupení cizího státu za podmínky, že našim státním příslušníkům je stejný postup dovolen i na území státu cizozemce (tzv. zásada vzájemnosti), dále může cizozemec nabýt vlastnické právo k nemovitosti nacházející se na území České republiky, jde-li o nemovitost, která se nabývá do společného jmění manželů. Zde zákon stanoví ještě další podmínku, kdy cizozemcem může být pouze jeden z manželů nebo může takto nabýt nemovitost od manžela, rodičů nebo prarodičů. Další možností, jak může cizozemec nabýt vlastnictví k nemovitosti na našem území je směnou tuzemské nemovitosti, kterou vlastní, za jinou tuzemskou nemovitost, jejíž cena obvyklá nepřevyšuje cenu obvyklou původní nemovitosti. Vlastnictví může nabýt také v případě, že má předkupní právo z titulu podílového spoluvlastnictví nemovitosti nebo jedná-li o stavbu, kterou cizozemec vystavěl na vlastním pozemku. Speciální případy nabývání nemovitostí cizozemcem na našem území stanoví např. zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd. Jediná současná výjimka vyplývá ze zákona o půdě (č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů podle něhož může cizozemec nabývat vlastnické právo k půdě náležející do zemědělského půdního fondu pouze přechodem (např. děděním), nikoliv však převodem (např. koupí, směnou). Zdroj: epravo.cz