Více než 80 procent lidí údajně kombinuje při koupi bytu vlastní úspory zejména s hypotečním úvěrem nebo stavebním spořením. Pořídit si vlastní bydlení výhradně díky daru od rodičů či příbuzných se prý poštěstí necelým čtyřem rocentům lidí. Ještě méně je těch, kteří byt získají dědictvím, vyplývá ze studie, kterou letos uskutečnila společnost Rooney&Bennett.

Výhradně z jednoho zdroje si byt pořídí 17,5 procenta lidí, uvádí studie. Z vlastních úspor si bydlení koupí kolem 11 procent lidí. Necelé procento využije půjček od rodičů, příbuzných či známých. Pouze z hypotečního úvěru hradí bydlení 1,3 procenta lidí.

Financování koupě bytu výhradně z jednoho zdroje je podle studie o něco častější u lidí, kteří si pořídili byt vyšší cenové kategorie. Za tu studie považuje byty od 35 do 50 tisíc korun na metr čtvereční. U těchto bytů se prý častěji objevuje případ, kdy lidé byt koupili plně z daru rodičů, příbuzných či známých.

V případě kombinovaného financování lidé největší část nákladů hradí z vlastních úspor, v průměru kolem 39 procent ceny bytu. Teprve poté následuje hypoteční úvěr, kterým lidé uhradí zhruba 33 procent ceny bytu. Pomocí stavebního spoření přispějí na byt zhruba devíti procenty z jeho ceny, podobně činí i dar od rodičů a příbuzných. Ve vyspělých zemích je běžné, že největší část nákladů je hrazena z hypotečního úvěru, uvádí studie.

Lidé, kteří si koupili byt do 35 tisíc korun za metr čtvereční, využili hypoteční úvěr v 65 procentech případů. V případě dražšího bytu si hypotéku vzala necelá polovina lidí. Rozdíl je dán právě častějších využitím dědictví či půjček od příbuzných u lidí, kteří kupují finančně nákladnější byt.

Poptávka po bytech stále převyšuje nabídky firem. Pro pořízení vlastního bydlení hovoří například historicky nízké úrokové sazby. Lidé také čekají zdražení nájmů a někteří se obávají vstupu do Evropské unie. Podle odborníků ale vstup do unie prudký růst cen znamenat nebude. -čt-