Stavební spoření: podpora jen 2.400 Kč ročně?

Vláda předevčírem konečně projednala definitivní podobu nového zákona o stavebním spoření, se kterým v nejbližších dnech předstoupí před poslaneckou sněmovnu. Podle očekávání novela navrhuje podstatně přísnější podmínky celého systému stavebního spoření, snižuje státní podporu, prodlužuje cyklus spoření a omezuje poskytování státní podpory na „dětské smlouvy“. Nová podoba zákona o stavebním spoření zase nabyla poněkud jasnějších obrysů. Koaliční vláda se včera na mimořádné schůzi shodla na návrhu, který předloží parlamentu. V poslanecké sněmovně a v senátu pak tento návrh projde schvalovacím řízením, které ovšem pravděpodobně nebude zcela jednoduché. Ne všichni poslanci totiž mají na systém stavebního spoření stejný názor. Přestože by vládní podoba měla výrazně ulehčit státnímu rozpočtu, pro který je stavební spoření v dnešní podobě dlouhodobě neudržitelné – ministr financí Sobotka si slibuje, že v horizontu 10 let ušetří až 63 miliard Kč – jistě se povedou diskuze o navrhovaném způsobu omezení stavebního spoření. Je tedy možné, že i v případě přijetí zákona parlamentem bude jeho podoba díky možným pozměňovacím návrhům odlišná od té, kterou nyní předkládá vláda. Jak by ale stavební spoření vypadalo, kdyby poslanci a senátoři schválili vládní návrh?Základním kamenem novely je snížení státní podpory stavebního spoření z dosavadních maximálních 4.500 Kč na 2.400 Kč ročně. Tuto částku by klient spořitelny dostal v případě, že by na svůj účet ročně vložil 20.000 Kč (na získání dnešních 4.500 Kč mu dosud stačilo naspořit 18.000 Kč). To znamená, že by se státní podpora snížila ze současných 25 % na pouhých 12 %. Tuto částku by dostali všichni klienti, ať už použijí peníze po skončení cyklu stavebního spoření na cokoliv. Vláda ovšem počítá s tím, že by zvýhodnila klienty, kteří by naspořené peníze skutečně použili na bydlení. Díky vládnímu nařízení (které ovšem není přímou součástí zákona a zůstává tedy ještě o něco mlhavější) by tito klienti mohli dostat podporu až o 600 Kč vyšší, tedy maximálně 3.000 Kč ročně. Získali by tak 15 % z ročně naspořené částky. Prokazování účelovosti použití naspořených prostředků by probíhalo podobnou cestou jako je tomu dnes u úvěrů. Ty by samozřejmě i nadále byly poskytovány pouze na bytové účely.