Stavební spoření u sousedů – Rakousko

Stavební spoření u sousedů – Rakousko

Často se říká, že Rakousko je nám velmi blízké. Nejen teritoriálně a historicky, ale také povahou lidí. Právě s Rakouskem býváme srovnáváni v ekonomických disputacích, právě na něj se chceme v Evropské unii „dotahovat“. Podívejme se pro zajímavost na rakouský systém stavebního spoření. Máme Rakušanům co závidět a z...

Často se říká, že Rakousko je nám velmi blízké. Nejen teritoriálně a historicky, ale také povahou lidí. Právě s Rakouskem býváme srovnáváni v ekonomických disputacích, právě na něj se chceme v Evropské unii „dotahovat“. Podívejme se pro zajímavost na rakouský systém stavebního spoření. Máme Rakušanům co závidět a z čeho se učit?

V Rakousku má stavební spoření dlouhou tradici, stejně jako v Německu, jehož systémem stavebního spoření jsme se zabývali v předchozím díle - Stavební spoření u sousedů – Německo. Rozvíjet se začalo už koncem 20. let 20. století a od té doby si získalo velkou popularitu. Uvádí se, že v současné době má smlouvu o stavebním spoření 60 – 70 % všech obyvatel a podíl vkladů v systému stavebního spoření představuje desetinu všech vkladů vůbec.

Oblíbeností stavebního spoření může Česká republika Rakousku směle konkurovat – vždyť v současnosti tu běží více než 6 milionů platných smluv, což znamená, že podíl klientů stavebních spořitelen na celkovém počtu obyvatel se také pohybuje nad 60 %. Pokud by nás zajímala absolutní čísla, v České republice je dokonce „spořivců“ více, protože Rakousko má přibližně o dva miliony obyvatel méně a stavební spoření tu uzavřelo „jen“ něco přes 5 milionů klientů.

Zajímavý je vývoj rakouské státní podpory. Až do poloviny padesátých let zde nebyla poskytována podpora žádná. Stavební spoření fungovalo na principu solidárního družstevního financování – klienti spořili do společného fondu a podle určitých kritérií byly postupně jednotlivcům poskytovány prostředky na pořízení bydlení. Teprve později bylo možné částečně si odečíst prostředky vynaložené na stavební spoření z daní.

Od sedmdesátých let byl klientům poskytován také určitý fixní státní příspěvek, ovšem ve srovnání s Českou republikou, kde státní podpora až do konce loňského roku představovala 25 % z prostředků ročně vložených na účet, to byly částky spíše zanedbatelné. Situace se opět změnila v roce 1998, kdy se z fixního příspěvku stal příspěvek variabilní, a tento systém funguje až dodnes.

V současné době výše státní podpory pro daný rok závisí na průměrné výši výnosů státních dluhopisů na sekundárním trhu za rok minulý. Konkrétní výpočet se provádí tak, že k 75 % průměrné výše výnosů státních dluhopisů se připočte 0,8 %. Tato podpora se může pohybovat v rozmezí 3 % až 8 % a její konkrétní výši musí určit ministerstvo financí vždy nejpozději do konce listopadu. Jde tedy v základu o podobný princip, jaký se uplatňuje u nás při výpočtu výše státní podpory k hypotečním úvěrům - sazba státního příspěvku pružně reaguje na tržní situaci a je přímo úměrná výši průměrných úrokových sazeb.

Aktuální výše státní podpory pro rok 2004 je v Rakousku 3,5 %. Maximálně se počítá z částky 1000 eur (cca 33.000 Kč; tato částka je v poslední době stejná, mění se pouze procentuální výše podpory) a za rok je tedy možné od státu získat nejvýše 35 eur (cca 1.155 Kč). V roce 2003 podpora představovala 4 %, max. 40 eur (cca 1.320 Kč). Je tedy jasné, že co se týče státní podpory, jsou na tom rakouští klienti nejen o mnoho „hůře“ než Češi (i po změně zákona tu klient může dostat 15 % ročních vkladů, maximálně 3.000 Kč), ale také „hůře“ než Němci (základní státní podpora je tu 8,8 % a k ní může člověk ještě dostat zaměstnanecký příspěvek – viz článek Savební spoření u sousedů – Německo).

V Rakousku navíc platí, že stavební spořitelny mohou podle situace na trhu variabilně určovat úrokové sazby u vkladů i úvěrů. Klient tak vždy vstupuje do „méně jistého svazku“ než v České republice.

Vázací doba u vkladů je šest let, tedy stejně, jako vyměřil nový zákon platící od ledna 2004 u nás. Na stejnou dobu je také omezeno poskytování státní podpory, čímž stát poněkud odlišně řeší případné zneužívání systému ze strany spořících klientů, tj. příliš dlouhé spoření bez hmatatelného výsledku v podobě investice do bydlení.

U nás podobné omezení až do konce loňského roku neexistovalo a klient mohl (a pokud má „starou“ smlouvu, tak stále může) státní podporu dostávat prakticky neomezeně dlouho (jen s ohledem na výši cílové částky). Teprve od ledna stát vložil do kompetence spořitelen možnost snížit účastníkovi po uplynutí vázací doby libovolným způsobem úrokovou sazbu u vkladů. Pokud tak ovšem spořitelna neučiní a klient kvůli nevýhodnosti spoření neodejde, stát mu bude podporu vyplácet i v dalších letech.

V Rakousku je běžné, že se smlouva o stavebním spoření zakládá i velmi malým dětem a ty, ještě než dospějí, stačí projít několika cykly spoření. Časté je také spojování smluv a společné financování nového bydlení jejich prostřednictvím. Rakušané mají výhodu, že státní podpora ke stavebnímu spoření může být doplněna dalšími podporami na bydlení nebo státem zvýhodněnými úvěry.

Úročení vkladů a úvěrů ze stavebního spoření se pohybuje přibližně na podobné úrovni jako u nás. Ostatně české stavební spoření je s rakouským spojeno také kapitálově, vždyť například naše Hypo stavební spořitelna nebo Raiffeisen stavební spořitelna jsou úzce spřízněné právě s velkými rakouskými „Bausparkassen“.

V dalším díle našeho miniseriálu se budeme věnovat stavebnímu spoření na Slovensku.

-si-

Předchozí díl seriálu:
Savební spoření u sousedů – Německo

Komentáře

Načítám komentáře...

  • Peníze a právo
  • Autor:
  • Vydáno:

Doporučujeme

Hledáte osvědčenou firmu na rekonstrukci?

Zadejte si poptávku v kategoriích: rekonstrukce.
Najdeme Vám ověřené firmy a řemeslníky s referencemi od zákazníků jako například: Rekonstrukce 7 bytů v činžovní domě včetně fasády a balkónů, Kompletní rekonstrukce bytu, Rekonstrukce kanceláře/ateliéru.