Stavební spoření u sousedů – Slovensko

Stavební spoření u sousedů – Slovensko

Když se minulý rok v České republice připravovala změna zákona o stavebním spoření, často se přihlíželo k situaci na Slovensku. Jedni říkali, že bychom se slovenského postupu změn měli v každém případě vyvarovat, druzí naopak tvrdili, že bychom se mohli leccos přiučit. Jak tedy systém stavebního spoření na Slovensku...

Když se minulý rok v České republice připravovala změna zákona o stavebním spoření, často se přihlíželo k situaci na Slovensku. Jedni říkali, že bychom se slovenského postupu změn měli v každém případě vyvarovat, druzí naopak tvrdili, že bychom se mohli leccos přiučit. Jak tedy systém stavebního spoření na Slovensku ve skutečnosti funguje?

Slovenské stavební spoření je jen o málo starší než české. Prvá stavebná sporiteľna (PSS) byla založena už v roce 1992 a stala se nejen první stavební spořitelnou na Slovensku, ale také v celé postkomunistické Evropě. V České republice byly stavební spořitelny zakládány až od roku 1993.

V současné době u našich východních sousedů působí tři stavební spořitelny, tedy o polovinu méně než u nás. Nedlouho po PSS, v roce 1993, byla založena VÚB Wüstenrot a teprve v roce 2000 ČSOB stavebná sporiteľňa. Přibližně tři čtvrtiny trhu však obhospodařuje nejstarší a také největší PSS.

Stavební spoření bylo na Slovensku vždy oblíbené, ačkoliv počty uzavřených smluv tu nebyly nikdy tak vysoké jako v České republice. Dnes má na Slovensku stavební spoření něco přes čtvrtinu obyvatel. Na druhou stranu je však podle statistik z roku 2002 stavební spoření vůbec nejčastějším způsobem financování bydlení. Údaje PSS dokonce říkají, že stavební spořitelny se na financování bydlení podílejí 75,3 %, Štátny fond rozvoja bývania pak 13,7 % a hypoteční úvěry pouze 11 %.

Nižší počet smluv v poměru k počtu obyvatel je na Slovensku zčásti způsoben drastickou změnou zákona, ke které došlo v roce 1997 a po níž následoval obrovský propad zájmu o stavební spoření. Slovenská vláda tehdy v rámci úsporných opatření vydala nařízení, že na státní podporu mají nárok pouze ti klienti, kteří prokáží účelové použití nejen úvěru ze stavebního spoření, ale i vložených prostředků. To znamená, že také tzv. přátelští klienti, kteří drželi ve spořitelně peníze po celou dobu šestiletého vázacího období a nechtěli si brát úvěr, museli dokazovat, že tyto peníze investují do bydlení. Jestliže se tak nestalo, byly jim sice vyplaceny uložené prostředky i s úroky, nikoliv však státní podpora.

Ještě v roce 1997, kdy nový zákon začal platit, se počet nově uzavřených smluv největší PSS propadl na méně než polovinu výsledku z roku 1996, a přestože v následujících letech začal opět mírně růst, celkový počet spravovaných smluv stále klesal. Zatímco v roce 1997 PSS obhospodařovala téměř 771.000 smluv, v roce 1999 to bylo už jen necelých 694.000, což je o 77.000 smluv méně. Podobně tomu bylo i u konkurenční VÚB Wüstenrot.

Situace byla natolik vážná, že v roce 1999 slovenskou vládu donutila k další změně zákona, která celou situaci vyřešila. Do systému byli opět přijati i přátelští klienti (tzn. že byl zrušen požadavek na účelové použití prostředků i při nečerpání úvěru) a počty zájemců o spoření začaly opět růst.

Nicméně, slovenské stavební spoření se od českého v mnoha ohledech liší, a to i přesto, že nyní mají v obou zemích na státní podporu nárok všichni občané bez rozdílu věku a bez ohledu na to, zda po uplynutí šestileté vázací doby použijí naspořené prostředky účelově.

Tak například, procentuální výše státní podpory je sice na Slovensku uvedená v zákoně o stavebním spoření, ale její maximální výše je určovaná každoročně v zákoně o státním rozpočtu. Vzhledem k tomu, že zákon o stavebním spoření byl v posledních letech hned několikrát novelizován a zákon o státním rozpočtu se mění každý rok, dochází prakticky neustále k velkým tahanicím o to, kolik klient nakonec od státu dostane. A tak zatímco v letech 1993 - 1996 klienti dostávali 40 % z vkladů a zároveň maximálně 6.000 Sk, v letech 1997 - 2000 to bylo 30 % a maximálně 6.000 Sk, v roce 2001 25 % a 4.500 Sk, v roce 2002 25 % a 4.000 Sk, loni 20 % a 3.000 Sk a pro letošní rok byla nakonec stanovena procentuální částka 15 % a maximální roční částka 2.500 Sk.

Čeští klienti stavebních spořitelen jsou na tom tedy i po změně zákona o něco lépe, neboť pro smlouvy uzavřené po 1. 1. 2004 platí státní podpora 15 % z ročně vložené částky, maximálně však 3.000 Kč. Navíc mohou mít podle současných zákonů jistotu, že jim výše státní podpory, která platila v okamžiku uzavření jejich smlouvy, nebude v průběhu trvání smlouvy měněna. Slovenský klient naopak musí být připraven na všechno, protože vláda může měnit výši státní podpory prakticky kdykoliv a u všech platných smluv. Výše státní podpory tu tedy hodně závisí na makroekonomické situaci, na vývoji úrokových sazeb na trhu, ale také na politickém vývoji a momentálním stavu státní poklady.

Naopak výhodou slovenského stavebního spoření je vyšší flexibilita celého cyklu. Šestiletá vázací lhůta pro poskytnutí státní podpory tu totiž platí pouze pro ty, kteří své peníze nakonec na bydlení nepoužijí. Pokud klient bude chtít vložené prostředky použít skutečně účelově, může s nimi disponovat již po dvou letech spoření - bez nutnosti čerpat úvěr a bez ztráty nároku na státní podporu. Jestliže tedy klient spoří např. tři roky, o úvěru neuvažuje, ale náhle by se mu peníze vložené do stavebního spoření náramně hodily na akutní opravu střechy, není žádný problém peníze ze systému vyvázat a přitom získat i státní podporu.

Úroky z vkladů a úvěrů mají na Slovensku poněkud širší rozpětí, ale v zásadě se od těch českých příliš neliší. Nejvíce tarifů má úroky z vkladů mezi 2 % a 3 % (u některých klienti mohou získat podobné úrokové zvýhodnění, které bylo běžné u nás) a úroky z úvěrů se pohybují mezi 4,7 % a 6 %. Ovšem např. ČSOB stavebná sporiteľňa nabízí u tarifu Benefit úrokovou sazbu u úvěru 2,9 %, ale na druhou stranu vklady v tomto případě neúročí vůbec. VÚB Wüstenrot zase nabízí tarif Flexibil, kde si až během spoření můžete zvolit takovou variantu, která se vám nakonec bude v závislosti na konkrétní situaci nejlépe hodit – údajně existuje až 75 možných kombinací různých parametrů, přičemž úroky z úvěru se zde pohybují od 3 % do 7 %.

-si-

Předchozí díly seriálu:
Stavební spoření u sousedů – Německo
Stavební spoření u sousedů – Rakousko

Komentáře

Načítám komentáře...

  • Peníze a právo
  • Autor:
  • Vydáno:

Doporučujeme

Hledáte osvědčenou firmu na rekonstrukci?

Zadejte si poptávku v kategoriích: rekonstrukce.
Najdeme Vám ověřené firmy a řemeslníky s referencemi od zákazníků jako například: Kompletní rekonstrukce bytové jednotky.4+1, rekonstrukce koupelny a WC, Koupelna.