Máte hypotéku nebo úvěr ze stavebního spoření? Nebo jste si na splátky pořídili lednici a vybavili obývací pokoj? Dejte si pozor, aby vám splátky brzy nepřerostly přes hlavu. Už dnes totiž každý obyvatel České republiky dluží bankám téměř 25.000 Kč. Dluhy průměrné české domácnosti se dvěma dětmi tak brzy dosáhnou hranice 100.000 Kč. Celková zadluženost domácností vzrostla na konci července podle údajů České národní banky na více než 243,2 mld. Kč. Ještě na konci minulého roku přitom obyvatelé České republiky bankám dlužili „jen“ 211 mld. Kč, tedy zhruba o 32 mld. Kč méně. Nárůst zadluženosti domácností za prvních sedm měsíců roku tak byl dosud nejvyšší v české historii – zatímco od prosince 2002 do července loňského roku se dluh zvýšil o necelých 25 mld. Kč, o rok dříve to bylo jen o 21 mld. Kč. Čísla tedy naznačují, že letošní rok bude v tomto směru opět rekordní. Někteří analytikové proto varují před stále větší oblibou života na dluh, který pro rodinu může představovat značné riziko. Neuvážené půjčování stále vyšších částek peněz může nepozorovaně roztočit splátkovou spirálu, ze které se člověk jen těžko dostává. Jedna půjčka následuje druhou a v případě nečekané události – např. náhlých výdajů nebo třeba ztráty zaměstnání – může dojít k opravdu nepříjemným situacím doprovázeným exekucemi a vynucenými dražbami. Na druhou stranu půjčky a úvěry domácnostem mají z globálního hlediska mnoho pozitivních efektů. Zvyšují spotřebu obyvatelstva, a pomáhají tak růstu ekonomiky země. Půjčky na bydlení mají příznivý vliv na trh se stávajícími byty a podporují výstavbu nových bytů. Otázkou tedy je pouze udržení optimální hranice zadlužení. Ta je samozřejmě individuální pro každou rodinu i ekonomiku. V porovnání se světem mají však české domácnosti ještě „co dohánět“. V západních zemích je totiž běžné, že zadlužení domácností dosahuje několika desítek procent HDP – např. průměr v zemích bývalé evropské patnáctky představuje téměř 50 %, zatímco v České republice jde zatím o necelých 10 %. Tempo růstu zadluženosti však svědčí o postupném zmenšování této mezery.

Zadluženost domácností - obyvatelstvo (úvěry v Kč i cizí měně)
k 31.12.2002k 31.12.2003k 31.7.2004
Úvěry celkem157,2 mld. Kč211,0 mld. Kč243,2 mld. Kč
Hypoteční úvěry51,1 mld. Kč78,7 mld. Kč101,3 mld. Kč
Úvěry ze staveb. spoření45,8 mld. Kč62,9 mld. Kč71,8 mld. Kč
Spotřebitelské úvěry51,8 mld. Kč60,9 mld. Kč61,1 mld. Kč

Zdroj: ČNB
Největší část celkového dluhu českých domácností představují úvěry na bydlení, tedy úvěry ze stavebního spoření a hypotéky. Dohromady tvoří přibližně 70 % celkové částky. Zvláště hypotéky se v uplynulém období těšily vysoké oblibě, jejich výše proto ke konci července dosáhla sumy 101,3 mld. Kč, což je téměř 42 % celkového dluhu domácností. Na jejich popularitu mají vliv především nízké úroky a stále se rozšiřující nabídky hypotečních bank. Také díky postupně se zvyšující životní úrovni obyvatel a mírnějším podmínkám ze strany bank se k hypotéce dostává větší počet klientů. Za prvních sedm měsíců tohoto roku hypoteční dluh domácností vzrostl o 22,6 mld. Kč, což je proti situaci na konci minulého roku nárůst bezmála o 29 %. Vzhledem k tomu, že v letošním roce je u hypoték poskytována pouze státní podpora na starší nemovitosti klientům do 36 let, hypoteční dluh roste především díky úvěrům bez státní podpory. Ke konci července představoval u úvěrů bez státní podpory 76 mld. Kč a u hypoték se státní podporou pouze 25,3 mld. Kč. Úvěry ze stavebního spoření představují s celkovou dlužnou částkou 71,8 mld. Kč téměř 30 % zadluženosti domácností. Přestože zejména v tomto roce stavební spořitelny propagují velkoobjemové překlenovací úvěry, které mohou sloužit k větším investicím do nemovitostí stejně jako hypotéky, stále platí, že průměrná částka úvěru ze stavebního spoření je o hodně nižší než v případě hypoték (zatímco u hypoték se průměrná výše úvěru pohybuje kolem 1,2 mil. Kč, u úvěrů ze stavebního spoření činila za loňský rok jen něco málo přes 200.000 Kč). I když je tedy úvěrů ze stavebního spoření poskytováno tradičně více než hypoték, na celkovém dluhu se podílejí menší částkou. Vedle úvěru na bydlení si domácnosti od bank půjčují také prostřednictvím spotřebitelských úvěrů, do kterých jsou ve statistikách zahrnovány také např. úvěry z kreditních karet. Jejich výše ke konci června dosáhla 61,1 mld. Kč, což je zhruba 1/4 celkového dluhu. Spotřebitelské úvěry však oproti úvěrům na bydlení v dnešní době nerostou takovým tempem. V lednu, únoru a nyní též červenci dokonce jejich dlužná částka poklesla, v celkovém součtu tak za letošní rok kvůli nim zadluženost domácností vzrostla „pouze“ o necelé 0,2 mld. Kč. Hypotéky, úvěry ze stavebního spoření a spotřebitelské úvěry tvoří naprostou většinu celkového dluhu domácností. Ostatní typy úvěrů představují necelá 4 % celkové dlužné částky, přičemž 3,5 % (8,6 mld. Kč) tvoří kontokorentní úvěry a debetní zůstatky na běžných účtech. Nižší částky si domácnosti půjčují např. prostřednictvím investičních úvěrů či úvěrů na nákup cenných papírů. -si-