Každá domácnost je bohužel potenciálně ohrožena mnoha riziky. V bytových domech patří k největším strašákům požár nebo prasklé potrubí, v dosahu vodních toků je rizikem číslo jedna povodeň, na horách sníh či vichřice. Zvláště ve městech nebo chatových osadách však k největším rizikům patří vloupání a krádeže. Jste si jisti, že svůj majetek proti zlodějům chráníte dostatečně?

Pojištění proti krádeži a vloupání je standardně poskytováno v rámci pojištění domácnosti. Naprostá většina pojišťoven nabízí jeden nebo více již přednastavených „balíčků“, které se vztahují na vybraná pojistná rizika a hodí se pro určité typy domácností. Pro rodinné domky je často pojištění domácnosti kombinováno také s pojištěním nemovitosti (často nazývané pojištění stavby). Tento balíček pak klienta zajistí jak pro případ zničení či odcizení vybavení domácnosti, tak pro případ poškození stavby jako takové. Při výběru pojištění si ovšem klient musí dát dobrý pozor, protože některé pojišťovny nezahrnují pojištění proti krádeži a vloupání do nejzákladnější (a nejlevnější) varianty pojištění (zde jsou tradičně zahrnuta zejména živelní rizika – požár, výbuch, vichřice, prasknutí vodovodního potrubí apod.). Abyste byli dostatečně zajištěni i pro případ vykradení, nevyplatí se šetřit. Naopak je nutné ověřit, zda vámi vybraná pojistná varianta pojištění proti vloupání obsahuje, v jakém rozsahu a s jakými výjimkami.

I z jiného důvodu může pojištění proti krádeži a vloupání některým klientům bohužel celkovou pojistku o něco prodražit. Pojišťovny totiž mají stanovena určitá riziková pásma, od nichž odvozují cenu pojistného. Podobně jako v zátopových oblastech ceny pojistek podstatně stoupají kvůli riziku povodně, v tomto případě cena pojistek narůstá v místech s vyšší kriminalitou (tradičně Praha, větší města a některé vybrané oblasti). Rozdíly cen však zde nejsou naštěstí tak vysoké jako u povodní.

Při sjednávání pojistky je také třeba dát pozor na pojistné limity. Mnoho pojišťoven je má nastavené pro určité soubory věcí, jako je např. elektronika, šperky, umělecká díla apod. Pokud věci některé z kategorií u vás výrazně přesahují přednastavený limit, určitě ho bude nutné navýšit, případně dané věci zvlášť připojistit. Pojistný limit je zpravidla určený také pro peníze v hotovosti, což je v případě loupeží zvláště důležité. Vzhledem k tomu, že tento bývá většinou velice nízký a nelze ho příliš navýšit, skutečně se nevyplatí skladovat doma dlouhodobě vysoké částky.

Pojištění proti vloupání se vždy vztahuje na součásti domácnosti, které jsou umístěné uvnitř bytu. Některé pojišťovny však tuto ochranu vztahují i na prostory, které s bytem přímo nesouvisejí, ale přesto k němu patří. Pojištěné tak můžete mít také věci uložené ve sklepě, v komoře umístěné mimo byt či v „technických“ budovách náležejících k rodinnému domku. Někdy je na tyto věci stanoven speciální limit. Podstatné ovšem je, že tyto místnosti musejí být uzamykatelné, dostatečně zabezpečené a především do nich nesmějí mít přístup cizí osoby (jako tomu je např. u společných koláren či kočárkáren). Kromě toho se často zapomíná na to, že většina pojistek se vztahuje také na krádeže, které se neodehrají přímo v místě pojistky (tedy ve vaší domácnosti), ale třeba i na ulici, v hotelu na prázdninách nebo v šatně v divadle. To se ovšem vztahuje pouze na věci osobní potřeby, které má pojištěný při sobě nebo je odložil na místech k tomu určených (typicky právě uzamčený hotelový pokoj, šatna nebo úschovna zavazadel).

Určitě vám pojišťovna neproplatí odcizené jízdní kolo, které jste nechali tři hodiny čekat na ulici, zatímco jste se občerstvovali ve výletní restauraci. Pojištěný by totiž neměl zapomínat, že ve smlouvě a ve všeobecných pojistných podmínkách je mimo jiné také uvedeno, že je povinen maximálně dbát o to, aby k pojistné události vůbec nedošlo. To znamená, že se musí cíleně vyhýbat všem možným rizikům. Jakmile bude prokázáno, že tak neučinil, pojišťovna nemusí vyplatit vůbec nic.

Samy pojišťovny také prevenci vloupání věnují velkou pozornost. Nejenže se snaží na své klienty působit pomocí různých osvětových kampaní (např. nálepky s výzvou k zamykání vchodových dveří u bytových domů apod.), včleňují povinnost prevence pojistných rizik přímo do smluv a všeobecných pojistných podmínek, ale také spolupracují na různých certifikátech kvality pro bezpečnostní zařízení, montážní firmy apod. Navíc většina pojišťoven motivuje své klienty k maximálnímu zabezpečení pojištěné domácnosti slevami z pojistného za nadstandardní úrovně zabezpečení. Při výběru zabezpečení bytu se tedy vyplatí dát na rady pojišťovny, volit z certifikovaných produktů, které bývají označeny i úrovní kvality „bezpečnosti“ a případně zvolit i takové zabezpečení, které vám podle pojišťovacích tabulek slevu zajistí. Nutno podotknout, že podle chápání pojišťoven je nadstandardem teprve skutečně mimořádné zabezpečení – jako kvalitní bezpečnostní dveře, bezpečnostní rolety na okna nebo elektronický poplachový systém. Bezpečnostní zámek nebo drobné úpravy zabraňující vysazení dveří jsou chápány spíše jako nutný standard, bez kterého vás u vyšších pojistných částek dokonce vůbec nepojistí. Pokud pojišťovna zjistí, že před pojistnou událostí nebyla domácnost zajištěna alespoň minimální ochranou, která je uvedena ve všeobecných pojistných podmínkách, dochází k podstatnému krácení pojistného plnění. Jestliže se dokonce zjistí, že potřebné minimální zajištění zde sice bylo, ale majitel bytu zapomněl zavřít přízemní okno nebo nedovřel dveře, kudy lupič do bytu vnikl, nemusí vyplatit dokonce vůbec nic, protože tato neopatrnost je závažným porušením sjednaných podmínek.

-si-