Záruka a postavení kupujícího

Záruka a postavení kupujícího

Před Vánocemi se obchody netrhnou, v tento čas nakupuje mnohem více než kdy jindy, určitě tedy neuškodí podívat se i na...

Před Vánocemi se obchody netrhnou, v  tento čas nakupuje mnohem více než kdy jindy, určitě tedy neuškodí podívat se i na záruky a zákonitosti, které jsou s našimi uskutečněnými nákupy spojené.

Z pohledu zákona
S každým nákupem spotřebního či jiného zboží se z pohledu zákona stáváme kupujícím a ten, kdo nám toto zboží prodal, prodávajícím, jelikož mezi námi došlo, aniž bychom to museli zpozorovat, k uzavření kupní smlouvy. Uvedeným způsobem jsou však smluvní strany označeny ve dvou právních předpisech, občanském a obchodním zákoníku, přičemž právní režim, kterým se naše smluvní vztahy budou řídit, má poměrně zásadní dopady na rozsah záruk, které nám mohou z titulu koupě zboží náležet.

Pokud nepodnikáme a veškeré zakoupené zboží tak slouží k naší osobní spotřebě, jsme jako kupující vždy spotřebitelem a naše kupní smlouva se řídí v plném rozsahu občanským zákoníkem. Má-li naopak zakoupené zboží sloužit naší podnikatelské činnosti, bude smluvní vztah mezi námi a prodávajícím regulován zákoníkem obchodním. V praxi se tento rozdíl většinou projeví tak, že v kupní smlouvě, je-li písemná, uvádí kupující své identifikační číslo nebo vykazuje doklad o koupi ve svém účetnictví. Rozdíl je zdánlivě nepatrný, z pohledu záruk poskytnutých na zakoupené zboží značný. Pokud se u zakoupeného zboží objeví vada, poskytuje spotřebitelům občanský zákoník na spotřební zboží záruční dobu v délce 24 měsíců od převzetí zboží, během níž jim s ohledem na povahu vady náleží právo na opravu nebo výměnu věci, a nelze-li takto postupovat, na přiměřenou slevu z ceny věci nebo odstoupení od smlouvy.

Obchodní zákoník oproti tomu kupujícím - podnikatelům takovou úroveň ochrany neposkytuje, zejména pak výslovně nestanoví délku záruční doby. Prodávající odpovídá kupujícímu na základě obchodního zákoníku pouze za vady, které mělo zboží v okamžiku, kdy jej kupující převzal nebo mohl převzít. Kupující tedy musí zboží co nejdříve po převzetí prohlédnout a pro uplatnění nároků z vad zboží prodávajícímu prokázat, že zboží mělo tyto vady již při jeho převzetí kupujícím, ledaže prodávající vadu způsobil porušením svých povinností. V dnešním konkurenčním prostředí však již téměř vždy dochází k tomu, že prodávající vydá kupujícímu záruční list, ve kterém potvrdí, že zboží si po dobu v záručním listu uvedenou zachová smluvené nebo obvyklé vlastnosti, a vymezí v něm podmínky záruky. Nároky kupujících uvedené v záručním listu se pak zpravidla neliší od nároků, které náleží spotřebitelům. Stejné účinky jako vydání záručního listu má převzetí záruky v kupní smlouvě popř. vyznačení délky záruční doby nebo doby použitelnosti či trvanlivosti zboží na obalu.

Pravděpodobnost, že se při reklamaci spotřebního zboží, které jste zakoupili pro podnikatelské účely, setkáme s tím, že by prodávající při reklamaci zkoumal, jakým režimem se náš smluvní vztah řídí a postupoval pak vůči nám zcela odlišně, než vůči spotřebitelům, je minimální. Pokud by však z kupní smlouvy jednoznačně vyplývalo, že jsme zboží zakoupili pro účely našeho podnikání a prodávající nám při jeho prodeji nevydal záruční list ani jinak záruku nepotvrdil, můžeme být při snaze o uplatnění svých nároků z vad zboží nepříjemně zaskočeni.

-epravo.cz, Mgr. Ing. Pavel Medek-

Komentáře

Načítám komentáře...

  • Peníze a právo
  • Autor:
  • Vydáno:

Může vás zajímat

děti

Doporučujeme

Hledáte osvědčenou firmu na rekonstrukci?

Zadejte si poptávku v kategoriích: rekonstrukce.
Najdeme Vám ověřené firmy a řemeslníky s referencemi od zákazníků jako například: Rekonstrukce showroomu zdravotnických přístrojů, Kompletní rekonstrukce bytu, Koupelna.