Svaz podnikatelů ve stavebnictví zveřejnil vlastní analýzu vývoje tuzemského stavebnictví v roce 2004. Rok 2004 charakterizují odborníci SPS pro české stavebnictví jako velmi úspěšný. Celková stavební výroba vzrostla reálně o 9,7%, což je nejvíce od dosud platného rekordu z roku 1993, kdy bylo meziroční roční zvýšení o 9,6%. Mezitím však byly i roky, kdy každý další znamenal propad oproti předchozímu roku. Růst stavební výroby byl ovlivněn: - koncentrací prací na velkých stavbách inženýrského i pozemního stavitelství (obchvaty velkých měst, železniční koridory, metro a tramvajová trať v Praze, obchodní a společenská centra); - rozvojem a realizací dalších významných developerských stavebních projektů, zejména zahraničních investorů; r- ozvojem bytové výstavby výrazně podpořeným vývojem trhu hypotéčních úvěrů a stavebního spoření a úrovně úrokových sazeb. Počet poskytnutých hypotéčních úvěrů se zvýšil ve srovnání s rokem 2003 o 30%, smluvní jistina se zvýšila o 43%. Struktura stavební produkce Základní charakteristikou tržní struktury stavebnictví je produkce pro investice v rozsahu 72,7%, tedy zboží s dlouhodobou životností, v mnoha případech 100 let a více. Opravy a údržba činila z celkové produkce 25,2% a zbytek připadá na ostatní práce (1,0%) a práce v zahraničí (1,1%). V evropském kontextu vykazuje struktura stavební produkce v ČR tyto odchylky: - nízký podíl bytové výstavby, který však zvolna roste (prozatím nedostatečným tempem) - nízký podíl oprav a údržby (projevuje se zhoršujícím se stavem budov i inženýrských staveb) - vysoký podíl inženýrské výstavby (to je důsledek velké zaostalosti v budování především dopravní infrastruktury. Nová výstavba včetně rekonstrukcí a modernizací investičního charakteru se dělí na: - bytové budovy 12,6% (obytné a rodinné domy a nástavby a přístavby k nim) - budovy výrobní 21,4% (tovární haly, budovy pro zemědělství, skladování a dopravu) - budovy nevýrobní 11,8% (obchodní centra, školní, zdravotnické, sportovní a administrativní budovy - inženýrské stavby 25,8% (silnice, dálnice, mosty, tunely, železnice, inženýrské sítě) - vodohospodářské stavby 1,1% (hráze, jezy a stupně, nádrže na tocích, plavební komory, čistírny a úpravny vody). Objem stavební výroby V roce 2004 byly provedeny stavební práce za 394,3 mld. Kč. Stavební produkce malých podniků (do 19 zaměstnanců) činila podle odhadu ČSÚ zhruba třetinu celkového počtu (115,9 mld. Kč.). Rozhodující podnikovou základnu stavebnictví tvořilo 2 404 podniků s 20 a více zaměstnanci, které provedly stavební práce za 278,2 mld. Kč, tj. o 8,9% více než v roce 2003. Ve velikostní struktuře podniků nastal nejvyšší nárůst stavebních prací u malých podniků s 20 až 49 zaměstnanci (o 12,1%), u podniků se 100 až 249 zaměstnanci (o 11,5%) a u podniků s 500 a více zaměstnanci (o 9,0%). Produktivita práce Produktivita práce měřená objemem stavebních prací na jednoho zaměstnance se v podnicích s 20 a více zaměstnanci zvýšila o 5,5% proti roku 2003. Nejvyššího růstu produktivity práce dosáhly podniky s 200 až 249 zaměstnanci (o 18,3%), nejnižší pak podniky se 100 - 199 zaměstnanci (o 4,3%).Pokles produktivity práce nastal pouze u podniků s 50 - 99 zaměstnanci (-0,6%). Zaměstnanost Celková zaměstnanost ve stavebnictví u podniků se 20 a více zaměstnanci se zvýšila o 3,4%, zvýšil se počet zaměstnanců a mírně klesl počet osob samostatně výdělečně činných. V nich počet zaměstnanců vzrostl v roce 2004 na 158 tisíc osob, z toho bylo 104 tisíc manuálně pracujících na stavebních pracích (nárůst o 2,9%). Podle kraje sídla podniku vzrostl počet zaměstnanců ve všech krajích,, nejvíce v Plzeňském (o 8,8%) a Jihočeském kraji (o 7,4%), nejméně v Praze (o 1,7%) a na Vysočině (o 1,8%). Mzdy Průměrná měsíční mzda zaměstnanců ve stavebních podnicích s 20 a více zaměstnanci se v roce 2004 zvýšila na 18 125 Kč (o 6,2%), u manuálních pracujících na 14 842 Kč (o5,6%). V třídění podle kraje sídla podniku nastal nejvyšší nárůst průměrné měsíční mzdy v Libereckém kraji (o 7,3%) a v Praze a Ústeckém kraji (o 6,8%), nejnižší v Moravskoslezském (o 5,0%) v Pardubickém kraji (o 5,9%) a na Vysočině (o 5,9%). Stavební povolení Stavební úřady v roce 2004 vydaly 153 622 stavebních povolení, což bylo o 2,9% více než v roce 2003. Orientační hodnota nově povolených staveb dosáhla 315,1 mld. Kč, což bylo o 10,1% více než v roce 2003. To zadává důvod k optimistickému pohledu na vývoj v roce 2005. Vyšší objemy orientačních hodnot nebytových budov byly ovlivněny povolením výstavby velkých staveb nákupních a společenských center. V roce 2004 vyly povolena výstavba 20 staveb s orientační hodnotou vyšší než 1 mld. Kč. Z velké část se jedná o stavby dopravní infrastruktury. Bytová výstavba Stavební úřady povolily v roce 2004 výstavbu 39 944 bytů, což je o 2,6% více, než v roce 2003 a nejvíce od roku 1993. Novou výstavbou bude získáno 31 067 bytů (o 4,0% více) a jde především o byty v bytových budovách (30 618 bytů). Změnami dokončených staveb byl povolen vznik 8 877 bytů (o 2,1% méně). V bytových budovách bude postaveno 37 186 bytů, což je o 444 bytů více. Výrazně více než v minulosti vzrostl počet nově povolených bytů v nebytových budovách, a to o 570 bytů. Bude jich celkem 2 758, a to zejména vzniklých změnou dokončených staveb. Jedná se např. o byty v polyfunkčních budovách a o přestavbu kasáren, výrobních prostor apod. na bytové účely. Orientační hodnota nově povolených bytů dosáhla v bytových domech 77,0 mld. Kč, což je o 10,3% více než v roce 2003. Průměrná pořizovací hodnota nového bytu v nové budově tak činí 2,3 mil. Kč, zatímco nový byt vznikající úpravou stávající bytové budovy přijde na 1,2 mil. Kč. V územním členění se dlouhodobě nejvíce bytů staví v okolí velkých měst, zejména v okolí Prahy a Středočeském kraji. V roce 20045 zde byla zahájena výstavba 14 970 nových bytů. Nejméně bytů bude postaveno v karlovarském kraji (943). V poměru k počtu obyvatel se bude stavět nejméně bytů v Ústeckém a Moravskoslezském kraji. Podle údajů Českého statistického úřadu zpracoval Svaz podnikatelů ve stavebnictví. Celou analýzu, včetně grafů naleznete na oficiálních stránkách SPS. -var-