Zákon o veřejných zakázkách sněmovna postoupila do druhého čtení

Poslanecká sněmovna zatím nemá větší výhrady k novému vládnímu návrhu zákona o veřejných zakázkách. Předlohu, která má být podle vlády jednodušší a přehlednější než současná norma, ve středu postoupila do druhého čtení. Zákon počítá například s tím, že výběrové řízení na veřejnou zakázku již nebude možné směřovat na...

Poslanecká sněmovna zatím nemá větší výhrady k novému vládnímu návrhu zákona o veřejných zakázkách. Předlohu, která má být podle vlády jednodušší a přehlednější než současná norma, ve středu postoupila do druhého čtení. Zákon počítá například s tím, že výběrové řízení na veřejnou zakázku již nebude možné směřovat na jednu konkrétní firmu. Předloha by měla začít platit 1. ledna 2006.

Norma zavádí také novinku v podobě elektronického zadávání zakázky. Plně elektronický průběh veřejného zadávání však závisí na celkové úrovni elektronizace veřejné správy. Novými prvky budou elektronické aukce a elektronické řízení pro běžné nákupy, řekl ministr pro místní rozvoj Radko Martínek (ČSSD).

Právě elektronizace má podle ministerstva přispět k větší transparentnosti a úsporám při zadávání veřejné zakázky. "Podle zahraničních zkušeností může používání elektronických aukcí přinést cenové úspory v rozsahu deset až 20 procent, v krajních případech až 50 procent," uvedla mluvčí MMR Radka Burketová. Další výhodou je podle ní také automatizace, která vede k vyšší objektivitě celého procesu.

K předloze ale má výhrady ODS. Například poslanec Jaroslav Plachý poznamenal, že zákon je "šitý horkou jehlou". Kritizuje, že vláda během dvou let předkládá již třetí zákon z oblasti veřejných zakázek. Jeho stranický kolega David Šeich poznamenal, že je mylná představa, že nový zákon přinese rychlejší a méně náročnější rozhodování.

Současný zákon platí pouhý rok, komunální politici se s ním teprve sžívají a vláda jim připravuje další zásadní změny, tvrdí ODS. Dodává, že současná vláda přijímá evropské předpisy vždy o něco ve tvrdší podobě, než unie vyžaduje.

K základním principům navrhovaného zákona patří i zavedení možnosti zadávání pomocí tzv. společných nákupních subjektů. To může podle MMR vést k úsporám u vybraných komodit, které se nakupují ve velkém množství. Užitečné může být toto ustanovení také pro menší zadavatele, zejména menší obce. Pokud se vzájemně domluví, nebudou muset zadávat zakázky samy.

Nový zákon rozlišuje podle výše ceny veřejné zakázky nadlimitní, podlimitní a malého rozsahu. Například u stavebních prací je nadlimitní zakázkou ta, jejíž hodnota je vyšší než 186,713 milionu korun. V takovém případě musí být zakázka zveřejněná ve věstníku EU. U podlimitních zakázek stačí zveřejnění pouze v Česku, platí pro ně také jednodušší prokazování kvalifikace nebo kratší lhůty. Pro veřejnou zakázkou malého rozsahu je stanoven limit dva miliony korun. Limity se budou na úrovni EU měnit každé dva roky.

Dosavadní zákon, který platí od loňského května, musela Česká republika přijmout kvůli vstupu do EU. Hlavním důvodem bylo ustanovení, že české firmy již nemohou být zvýhodněny před společnostmi z dalších zemí unie. Kdyby vláda přijetí zákona nestihla, nesměla by republika čerpat peníze z evropských fondů. Zákon ale již nevyhovuje evropské směrnici pro veřejné zakázky.

Komentáře

Načítám komentáře...

  • Peníze a právo
  • Autor:
  • Vydáno:

Doporučujeme