Pak víte jen zatím úplně teoreticky (z poučení bankéře při dojednávání úvěru), k jakým zádrhelům může dojít někdy v průběhu let, kdy budete splácet.

Ti, kdo dnes splácejí třeba tři roky nebo více, už zhruba vědí, co všechno se může přihodit. Při podpisu hypotéky většinou všechny detaily nepostřehneme. Je toho moc a hlavně, všechno v tomto směru bylo nebo je pro nás nové, nezvyklé, protože kdo z nás si nyní bere třeba už třetí hypotéku? Zřejmě nikdo. Boom hypoték nastal skutečně nedávno (opravdu jen před pár lety) a teprve od té doby se všichni učíme, co to obnáší. Jsme vlastně po hodně dlouhé době opět první generací žijící s hypotékou. Nemají s ní zkušenosti naši rodiče a prarodiče, kterých bychom se mohli zeptat na různé detaily, výhody, na co si dát pozor a podobně. V našich zemích prostě nepostavil na hypotéku dům ani náš otec, ani dědeček a to, co bylo předtím, už si nikdo z rodiny nepamatuje.

Tak si teprve zvykáme žít s pravidelným splácením často nemalé částky a žít dlouhodobě bez této částky, která nám v rozpočtu chybí. Při podpisu hypotéky máme prostě přeplněnou hlavu vším možným – jsou tu totiž zároveň ještě další věci spojené se stavbou rodinného domu, na který si hypotéku bereme, s koupí bytu, rekonstrukcí a tak dále. Teprve časem se ve splácení dostaneme do toho správného tempa a budeme mít v hlavě všechno. V případě, že nám občas přijde upomínka, také budeme znát výšku poplatku za ni (upomínky u hypotéky nejsou často zadarmo!), případně vědět něco i o dalších penalizacích – a to dříve, než k něčemu takovému dojde. Zkrátka tyto ne zrovna příjemné „průvodní jevy“ splácení budeme mít v malíčku.

Budeme už i vědět, jak se dluhy sčítají. Dejme tomu nezaplatíme říjnovou splátku, a přijde nám proto upomínka. Pokud to ignorujeme, přijde druhá – ale pozor, na druhé upomínce už se u některé banky může přičíst k původně dlužné říjnové splátce i splátka aktuální, která mezitím naběhne (tj. listopadová), takže dlužná suma naroste dvojnásobně. Netřeba dodávat, že upomínku leckterá banka zpoplatňuje – většinou několika sty korun. Takže pozdní splácení se notně prodražuje.

Toto je pouze příklad, protože co banka, to jiné podmínky, termíny, penále a podobně. Nehledě na to, že i v rámci jediné banky najdeme individuální přístup, který tkví třeba právě v tom, zda klient hlásí problém předem, anebo si nechá poslat všechny upomínky a situaci (aniž by se bance ozval) nechá dojít tak daleko, že mu akutně hrozí až zpoplatnění hypotéky.

-ag-Foto: Archiv In