Problémy se sousedy mohou být nejrůznějšího druhu. Na jedné straně se rozpory mohou léta pomalu nenápadně stupňovat, až potom nějaká maličkost nakonec zafunguje jako rozbuška a nastane otevřený boj. Pak se třeba během jediné prudké hádky mezi sousedy ukážou léta neventilované neshody, řekne se nikdy nevyřčené, to, co souseda už léta dopaluje. Doplněné oním příslovečným “dlouho jsme mlčeli, ale teď vám to tedy řekneme od plic“. Často nastává velké překvapení, protože druhý soused o něčem takovém neměl ani tušení. Ideální je, tak jako v rodině, řešit spory pokud možno v zárodku.

Jakýmkoliv malým podnětem se může změnit letité bezproblémové sousedské soužití v napjatý vztah. Důvody mohou být různé – například změny v rodinách. Sousedům dorostou děti a pořádají hlučné večírky, což doposud tolerantní sousedy doslova vytáčí. Důvodem může být i náhle zanedbaná zahrada, kdy na pozemek souseda nejen padá nesklizené ovoce a větve, listí, ale dostávají se na něj i semena náletových rostlin, prorůstají plevely, kopřivy, šíří se mech...

O obtěžování sousedů hlukem a pachem jsme už psali. Dnes se podíváme na rozpory, které vyplývají z chování zvířat. Pomineme extrémní štěkání psů (patří do obtěžování hlukem) nebo králíkárnu těsně u sousedova plotu (obtěžování pachem ) a zaměříme se na týrání zvířete sousedem. Často se stává, že se přestěhujeme někam, kde se soused špatně stará o psa či jiné zvíře. Někdy dokonce tak špatně, že pes je silně deprivovaný a jde mu doslova o život.

Pokud se o něčem takovém dozvíte, dlouho nečekejte a neváhejte. Nechoďte po sousedech a nepovídejte si s nimi o tom pořád dokola. Psa nelitujte – tím mu rozhodně vůbec nepomůžete. Jednejte!

Akce je ale právě to, co člověk třeba dlouho odsunuje, z mnoha důvodů a zástupných důvodů. Například nechce se hádat se sousedem, nechce se mu hledat telefon na příslušný úřad, nechce se takzvaně do věci zamotat. A tím se vymlouvá a zvíře nechá o to déle trpět.

Jak tedy postupovat, když vidíte nemocného, hladového a špinavého psa nonstop zavřeného na sousedově malém špinavém dvorku? A když jste sousedovi i několikrát bez výsledku domlouvali?

Volejte na odbor životního prostředí příslušného obecního úřadu! Tam je referent mající na starost ochranu zvířat. Ihned kontaktuje místní veterinární správu a ta v součinnosti s ním urychleně zakročí. Což spočívá v první řadě ve zjištění stavu zvířete, stupně akutnosti situace. Veterinář, pracovník odboru životního prostředí v doprovodu policie tedy přijedou na místo a kontaktují majitele. Ten po takovéto návštěvě může dostat rozum, někdy mu stačí napomenutí a po prohlídce zvířete veterinářem začne dodržovat pokyny. Tedy především zlepšit péči o zvíře, zajistit mu vhodné ubytování, krmení a veterinární péči. Samozřejmě úřady chtějí vidět výsledky tohoto léčení a výsledky změněné péče – například nemocného psa nadále majitel nesmí nechat v nezateplené boudě, bez jídla a podobně; musí se o něho postarat adekvátně jeho stavu. Zvířata jsou ale většinou současně ve špatném stavu, takže majitel musí také na pokyn ihned zahájit léčení zvířete.

Pokud ovšem majitel nereaguje, neotvírá policii a úředníkům, nebo posléze nechce přijmout jejich rozhodnutí, v tom případě nelze jednoznačně říci, co následuje. Postupuje se přísně individuálně. Pokud to stav zvířete vyžaduje, řešením je i jeho okamžité odebrání.

Jednejte, zvíře jenom nelitujte – to nemá efekt! Pokud si nevíte rady, jak postupovat při snaze zachránit týrané zvíře – volejte městský útulek nebo místní úřad – všude vám někdo poradí, kam se obrátit nebo začnou jednat sami.

Co můžete mezitím dělat vy

  • kontaktovat současně odbor životního prostředí i veterinární správu
  • nabídnout svědectví, případně fotografie
  • nechoďte už pak souseda varovat, vyčkejte na úřední jednání. Mohlo by se stát, že než přijede policie a veterinář, může psa někam schovat, přemístit a nikdo ho nenajde.

Důležité je si uvědomit toto: když týranému zvířeti o pomoc zavolám ještě dnes, tak už dnes nemusí trpět: už dnes může místo v mrazu spát v teple, najedený a dostat léky.