Chystají se největší změny, jejichž podstatou bude ušetřit miliony ze státní kasy, které po celou dobu stavebního spoření každoročně šly na podporu majitelů stavebního spoření.

Návrhy změn přitom procházejí vývojem a mění se. Do srpna se uvažovalo pouze o dani na státní příspěvek, nyní se hovoří o tom, že by podpora připsaná klientům za rok 2011 byla jednotná (2.000 Kč). Daň by se zase zrušila.

Dnešní stav: Dnes činí státní příspěvek 4.500 korun na smlouvách uzavřených před rokem 2004 a 3.000 korun na pozdějších smlouvách. Státní podpora se nezdaňuje.

Uzavřeli jste stavební spoření do konce roku 2003? Pak vám každoročně při 18.000 korunách uložených za rok stát přispívá stále 4.500 korunami ročně. Klient jako vy si tak k letošnímu roku naspořil kolem 120.000 korun, s podporou i připsanými úroky. Výnosnost přitom činí kolem 11 %. Se státní podporou (3.000 korun) na novější smlouvy už výnosnost klesá asi na 6 %. A jak tomu bude dále?

Podstata uvažovaných návrhů: Státní podpora stavebního spoření se snížíNa jeden rok se na stavební spoření uvalí 50% daňDále se sjednotí státní podpora na 2.000 korunFinance se v budoucnu budou moci použít jen na výdaje spojené s bydlením

Podle nejnovějších zpráv se uvažované změny mohou definovat takto:

Rok 2010

Pro rok 2010 se počítá s tím, že klienti, kteří uzavřeli smlouvu o stavebním spoření do konce roku 2003, budou ještě zvýhodněni před „novějšími“ klienty – dostanou za rok 2010 místo 4.500 Kč jen 2.500 Kč. Ti, kdo podepsali smlouvu od konce roku 2004, ale obdrží od státu pouhých 1.500 korun ročně.

Dalším bodem plánu státního šetření je uvažované zatížení státní podpory daní; získaná podpora za rok 2010 by tak byla zdaněna v roce 2011 padesátiprocentní daní.

Rok 2011

Další věc, která střadatele nepotěší, by bylo zdanění úroků z vkladů a také i ze státní podpory. Koncem roku 2011 by tak stavební spořitelny strhly 15% daň z úroků.

Rok 2012

V přespříštím roce (2012) stát hodlá zase 50% daň zrušit a sjednotit státní podporu (počínaje podporou vyplacenou za rok 2011, tedy připsanou v dubnu 2012) na jednotnou částku pro všechny 2.000 korun. Přitom by majitelé nově uzavřených smluv už mohli naspořené peníze ve stavebním spoření použít jen a pouze k účelům striktně souvisejícím s bydlením.

Co se dá po prosazení změn očekávat?

Výnosnost stavebního spoření by klesla v případě, že by se podařilo prosadit všechny změny, ke 4 procentům.

Smlouvy o stavebním spoření přestanou zřejmě uzavírat lidé, kteří hodlají jenom spořit a nechtějí úvěr ze stavebního spoření. Jsou pro stavební spořitelny důležití, ale s redukcí státního příspěvku a zdaněním už nebude stavební spoření pro ně tak zajímavé. Rozhodnou se pro jiné typy spoření s kratší (nebo nulovou) výpovědní lhůtou.

Další skupiny lidí, s několik let uzavřenou smlouvou, možná hromadně přestanou spořit a vklady vyberou. Zejména pro ty, kdo spoří déle než pět let, by nebylo nijak bolestné odejít – vzali by si s sebou ještě státní podporu i úroky.

Lidé, kteří u stavebního spoření zůstanou s tím, že mají zájem o úvěr, budou mít těžší podmínky a na půjčku ze stavebního spoření nemusejí dosáhnout – stavebním spořitelnám totiž bude chybět první skupina lidí (jen spořící klienti), od kterých mohou finance přesunout na půjčky dalším klientům.

-ag-Foto: www.profimedia.cz