V předchozích dílech úvěrové matematiky jsme si představili principy, podle kterých úvěry fungují. Který je ale výhodnější v té či oné situaci? Rozhodování obvykle není jednoduché, je potřeba propočítat obě varianty a rozhodnout se na základě konkrétních propočtů. Rozdíly často nejsou velké.
Velké výdaje (např. koupě/výstavba nemovitosti, velká rekonstrukce)
V současné době, při relativně nízkých úrokových sazbách hypotečních úvěrů, obvykle vychází lépe profinancovat velký výdaj spíš hypotékou než úvěrem ze stavebního spoření. Zástavě nemovitosti bychom se nevyhnuli ani v jednom případě, navíc u stavebního spoření bychom dlouho museli využívat překlenovací úvěr, což celou úvěrovou transakci prodraží. Nemusí to tak být ale vždy.
Menší výdaje (např. rekonstrukce, modernizace)
Úvěry ze stavebního spoření se výborně hodí na financování menších výdajů. Pokud si půjčujeme několik set tisíc korun a máme již něco ve stavebním spoření naspořeno, nebudeme překlenovací úvěr potřebovat buď vůbec, nebo pouze na krátkou dobu. Navíc, v těchto částkách nebude pravděpodobně stavební spořitelna vyžadovat zajištění úvěru nemovitostí.
To činí ze stavebního spoření jednu z mála možností financování dostavby/rekonstrukce nemovitosti, na které již vázne zástavní právo k hypotéce, a tudíž ji nelze již zastavit jiné bance. Podobně se takto dá využít stavební spoření k doplnění prostředků, abychom nemuseli žádat o 100% hypotéku, nemáme-li dostatek vlastních zdrojů.
Tip: Jaký má smysl refinancování úvěru, kdy k tomuto kroku přikročit, si můžete přečíst v aktuálním čísle časopisu Dům a Zahrada 10/2011, které je v prodeji od 20.9.2011.