Plány na prodej bytu ve městě a přestěhování do krásné roubenky na stáří leckdy padnou. Změna domu z „domu určeného k rekreaci“ na „objekt určený k trvalému bydlení“, přidělení čísla popisného a kolaudace s tím spojená totiž leckdy neprojdou. Staré domy a chatičky mívají kvůli lepšímu vytápění velmi nízké stropy. A to norma u budov pro trvalé bydlení neumožňuje.

Minimálně 2,1 m

Jak to tedy je s rozměry? O tom, jak velké mají být kuchyně a obývací pokoje, jsme už psali. Ano, norma ČSN 734301 pamatuje na to, kolik prostoru má mít ta která obytná místnost. Především dbá na to, aby zde bylo dostatečné množství vzduchu.

Výšky stropů jsou dány touto normou také, a to hned z několika důvodů. Jde o důvody hygienické, požární a také bezpečnostní. Není to nic, co by bylo v Evropě unikátem. Stejné předpisy fungují ve všech zemích EU i mimo ni.

Výška jednotlivých místností se počítá jako světlá výška – rozměr je tedy mezi podlahou a nejnižším bodem stropu, může to být tedy spodní hrana trámu. Povolená výška není v celém domě stejná.

  • Místnosti a prostory rodinného domu, do kterých se vstupuje – 2100 mm
  • Sušárny, prádelny, žehlírny – 2300 mm
  • Obytné místnosti v podkroví – 2300 mm (a)
  • Obytné místnosti rodinných domů – 2500 mm
  • Obytné místnosti bytových domů – 2600 mm

Pozn.: Obytná místnost je dle ČSN část bytu (např. obývací pokoj, ložnice, jídelna), která splňuje požadavky zvláštního předpisu, je určena k trvalému bydlení a má minimální podlahovou plochu 8 m². Pokud tvoří byt jediná obytná místnost, musí mít podlahovou plochu nejméně 16 m².

(a) Místnosti se šikmými stropy mají ale navíc tyto požadavky. Místnosti se skosenými stropy musí mít minimální světlou výšku nejméně nad polovinou podlahové plochy, která je vymezena rovinou kolmou k rovině podlahy, protínající rovinu zkoseného stropu ve výšce 1300 mm nad podlahou.